|
Chvili po zacatku tehle hry, nase jednoznacne nejlepsi, zelena skupinka zasvecena zivotu, lesu a vubec, si marne lame hlavu nad
zapeklitym svitkem. 12A 52G 17I -- co to jen muze byt. Samozreme nikdo netusi, ze je treba dalsi svitek, s kodem ...
|
|
Tady uz jsme to prakticky vzdali, a tak ani nejsme v zaberu. V kamennem poli lusti zbyle dve skupinky, ktere se nechovaly
vubec strategicky a sly rovnou na vec, diky cemuz nasly tolik potrebne svitky s kodem. (viz Dedpes Marcepice) Zapotily se
i tak. Zatimco my jsme vse z povzdali pozorovali. A vite ze to taky nebylo tak spatny?
|
|
Excelsiorovo kouzlo melo znicit dve tretiny lesa Arwonu, at bychom se snazili, jak bychom se snazili. Nase svitek byl
roztreten a pomichan a podminky tretin nebylo mozno splnit najednou. A to se nelibilo zejmena nasi skvele zelene skupine,
i kdyz, modri take meli zastupce. I utvorili spojenou jsme diverzni skupinu a provedli obrad ve dve hodiny rano za husteho deste
nekolik kilometru od zakladniho tabora, kde jsme svitky opet spojili dohromady. Zaber je z okamziku po ukonceni obradu,
zleva Pavel (modry), Dana, Vojta, Jana (zeleni).
|
|
Zaber zblizka na spojeny svitek. Je v magickem pruhlednem pouzdre, aby ho do rana nerozmocil dest. Okolo obradni stolec
pokryty jehlicim.
|
