Mé písně

Am G 1. Toulám se s Tebou a v zádech jen chlad, F G vyprávíme spolu po nocích, Am G mám plamenů teplo a pohled Tvůj rád, F Am pohlazení pro mě je Tvůj smích. Am R: Jsem rád, že jsem s Tebou, C G7 Am sednem si sem do vyrezlý trávy F a co Ti dneska nestihnu říct, C G Am ráno Ti slunce dovypráví. 2. Víš, jak mě mrzí, že byl jsem tak zlý, žijeme tu spolu tolik let, ale až nyní opravdu vím, že s Tebou krásnější je svět. R: (1994)

Am C G Am Am D Na dláždění nikdo není, F G Am jsme tu jen my dva. D Slunce svítí, zlatou nití F G Am sochy objímá. Tvoje slova nenechavá vítr v hrsti má. S Tvými vlasy pohrává si, duha s očima. Cinkot koní z dálky zvoní, městem se točí. Vprostřed léta řeka metá blesky do očí. Am C G Am C G Am C G Am (květen 1997)

Am G 1. Stejně jako svěží tráva Dm C pod těly koní pádících, Am G jako vlny v řece hrává F Em Am na tváři Tvé sladký smích. 2. A Tvé oči – vločky jsou v nich, co sníh hebký přines' k nám, ve Tvých vlasech jemných, teplých, vůni léta poznávám. F C *: Chci mít rád a hledám všude, G C kdo by měl mě rád, G když řekneš "Ano", potom bude Am G Am můj dům i Tvůj hrad. (září 1997)

Am C G C G C 1. Já snad hned když jsem se narodil, jsem vtipnou kaši sněd', G Am G Am a začal chodit do školy, už když mi bylo pět. C G C G C Velký dusno, který nad hlavou mi doma viselo, G Am G Am Am G C G C F C chytrýmu žáku nesvědčí, já ťuk si na čelo. C G R: Máma mě doma nechtěla a táta vyháněl, C G C já odešel jsem studovat tak, jak jsem to chtěl, G Moh' jsem si vzít klidně ňákou holku macatou, C Am že já nešel k zedníkovi házet lopatou. 2. Potom na soustředko zajel jsem a tam uslyšel ten kec, že na matfyzu krásky jsou, tak to je jasná věc. A tak honem jsem tam nastoupil, no byl to pěknej žvást, teď musíme se věty dřít a před zkouškama třást. 3. Potom zkouškový se blížilo a každej dostal strach, my studenti se vsázeli, kdo přežije ten krach. Celé dny jsme jenom šrotili, večer před zkouškou jsem zhas, moudřejší ráno večera, snad nevyháže nás. 4. Pak táhlo už k půl desátý a docent na nás vlít, moc nikomu se nechtělo do kabinetu jít. A zadání jsme dostali a já jsem průjem měl, všem, co můžou kopat kanály, jsem tolik záviděl. 5. Zkoušky nakonec jsme složili, byl každej živ a zdráv a všichni byli veselí, jen já jsem rukou máv. Na matfyz víc už nevlezu, to nesmí nikdo chtít, teď vzpomínám, jak krásně jsem moh u horníků dřít. (prosinec 1998)

Am D⁷ 1. Zavři teď oči své, G Em zítra se loučíme, C Am D⁷ chtěl bych ti ještě teď pusu dát. Am D⁷ Až budu za mořem, G Em budu psát každý den C D⁷ G a lásku svou pošlu po vlnách. Em G R: Lásku svou pošlu po vlnách, Em G lásku svou, nemusíš mít strach. 2. Bez tebe v čtyřech zdech budu snít o tvých rtech a doufat, že se sny můžou stát. Až budu za mořem, budu psát každý den a lásku svou pošlu po vlnách. (1998?)

Ami C 1. V jedné noci měsíční G Em Am Em tančí ve hvězd svitu, Am C melodie divná zní G Em Am z jejích rtů. 2. Sukně jako baldachýn, oheň v očích plá, o ni se les bezdechý nestará. *: Dm Am Kvůli temným polím snad B^b F v jejím srdci začla hrát Gm A hudba psaná tolikrát v příbězích. 3. Dm F Sama, smutná křičela C Am Dm Am v světle měsíčním, Dm F v očích hvězdy docela, C Am Dm vzlétla k nim. 4. Am ... "K čemu bolest, k čemu žal, tím nikdo nic nezískal, jen láska tu bude dál," říkává. R: Am Fmaj7 G Em Am [:[:Stíny měsíční... :]:] *: Dm ... 5. Někde v dálce za mlhou duchové se slétli, blesk ved' dívku ubohou temnotou. 6. = 1. R. 3x (1998?)

G 1. Sedím před tichým nádražím, Hm Dm6 E7 na další štaci vyrážím, hm, Am kytaru, batoh u nohou, F ty pomoci mi nemohou, G když v téhle chvíli večerní D7 G sedět bych chtěl vedle ní. G C G C R: Blízko ní, jak chtěl bych být blízko ní, G Am G F C tam, kde mé srdce bije, G Am G F C tam, kde má hudba hraje, G Am G F C D7 G tam, kde má láska čeká, až se k ní vrátím. 2. Teď každý den můj celý svět jsou noviny, dým cigaret, hm, a každé z měst mi stejně zní – – banky, kina, nádraží. Tvář cizinců, jež potkal jsem, říká, že sám jsem cizincem. 3. Zas večer zpívám – samý klam, za písněmi se ukrývám, hm, však slova se mi vracejí, proč nemlčím už raději? Kdo utěší mě v stýskání, mou hlavu vezme do dlaní? (červen 2000)