Samota    28.4.1965
 (36)
Kapitánu Kidovi a Eufr v den plný optimizmu

Do tváře čas mi hlubokou brázdu
samotou vyrejvá
tělo je rozeschlej prám
když pluješ stále jen sám
co je Ti platný, že jsi kapitán

Do zrzavejch strun svýho banja
dávno jsem nezahrál
že jsem byl stále jen sám
v srdci mám nejeden šrám
život je tvrdej i když jsi kapitán


A tak vždy zůstaneš sám
nikdo Ti nepoví
jak máš žít abys byl milován
A tak vždy zůstaneš sám
a koláč medový
za Tebe sní Kapitán Korkorán


Na tváři mech mám z dalekejch cest
tam do hor a údolí
z košile mám jenom cár
ze smečky zbylo psů pár
co bude dál mi nikdo nepoví

V kapse mám prach vodřenej z mincí
který jsem prodělal
já jenom samotu znám
tak sakra co dělat mám
abych měl jednou na pořádnej flám