Navzdory všemu

Život uhořívá jako cigaretový papírek
svlékaný za živa do naha
útržky ideálů se drolí
sochy z kamene zmáhá únava
Slepý lampář nevidí na cestu mumlá
- plyn alespoň bublal zářivky jenom drmolí -
snad cítí světlo jako teplo když vráží do lidí
- jak asi vypadají - jako topoly?
Mechanický vykladač knihomol
se zavrtal do knihy v jidiš
cibule česnek a v dechu alkohol
zacpal mi uši a zařval potichu-Vidíš?!
Na druhém programu přímé přenosy mučení
klepou na dveře - utečte!
Sto roků samoty mlčení
tomu kdo hodně čte
Nechávám dohořet cigaretu
na samý konec nehtu
abych uvykl na bolest
až si mne samého přiloží ke rtu
Vysál jsem z ní zbytky jedu
a vrátil je filtrem plic k obloze
a posté zjistil že nedovedu
jít pěšky vedle těch na voze
Všechno už se dávno stalo
nevěřím lidem snům ani knihám
a přesto když musím o tom všem
navzdory všemu alespoň zpívám

1978