Literární lásky

Napsal bych melodii na tvé jméno
byl by to valčík na rozloučenou
Osudová ženo
Podváděl jsem tě s poezií
a nechal obálku rozlepenou

Skládám ritornely o loučení
scházíš mi jako rýmy
a tak ti píšu dopis
Půlka je pravda - půlka není
chybí tvé jméno polibek a podpis
Osudová ženo

Nikdy se o tom nedozvíš
obálku necháváš zalepenou
toužíš být zlou femme fatale
temnou a nepochopenou

Klečím před tebou na kolenou
jako bigotní katolík
nechávám stránku nedotčenou
čekám co mi na ní odpovíš
Osudová ženo

Prázdný list mluví o nevěře
Seznam mě s tím svým neznámým!
Podpatky cvakly práskly dveře...

Odkdy ty píšeš romány?!

1979

Milostné příběhy za nás píší naše milenky. Hrajeme v nich podřadné role. Zahrávají si s námi jako s kruhovým schématem středověkého ritornelu. Vstupují do nás jako básníci do dějin poezie. Na chvíli, kterou považujeme za věčnost.