Imagena

Kradl u jiných aby ti ukázal krajiny
o kterých jsi nikdy ani nesnila
ó vidiny vidiny
nechával si zajít chuť na grandiózní život
a stál nahý u tvých nohou jako idiot
ohlédl se - a tys tam nebyla
Vyrýval do kůry tvé jméno
IMAGENO
bloudil po místech kudy jsi kdysi bloudila
sáhl ve snu naslepo po tvém teple
rozsvítil - a tys tam nebyla
Oslovil tě jako vězeň sám sebe ve svých zdech
IMAGENO
hladil tě jako Bůh zeměkouli na své dlani
zem byla hebká teplá sálavá jako žena
IMAGENA IMAGENA
věděl že stejně jako ona nakonec zraní
Tvé přízraky teď obléhají můj dům
IMAGENO IMAGENO!
Vyčítá že čekal zbytečně Proč jsi ho zradila?
Buď milosrdná mlč! Ať čeká v nevědomí věčně
pozval tě stokrát do svých básní A tys tam nebyla
Denně slýchal tvé kroky pod oknem
ó věčně unavená
IMAGENA IMAGENA
vyhlížel od rozečtené knihy od smutku od vína
bral stokrát za vychladlou kliku
a cítil ještě teplo kterým ji hladila
otevřel své srdce jako okno do noci
vyskočil - a jako do tvého náručí padal
Ale tys tam nebyla
Nechtělas ho navždy ani na nikdy
chtělas ho mít jako hračku aby sám sebe zradil
IMAGENA Ó IMAGENA
unavovala až byla sama unavená
založila mu čtyřlístek do rozevřené knihy
a vztáhla ruce do prázdna
A on tam nebyl
Jeho přízraky obléhají tvůj dům
IMAGENO IMAGENO!

1976