Czestina Noviho bookmarky Něco pro zasmání či zamyšlení

Ondřej Neff: Vejce naruby

  Portonský dryák

  Helms znovy zavřel oči. Připomínaly nýty v kovovém plášti nějaké střely.
  "Jaké měl dryák extra vedlejší účinky?" zeptal se Upfield klidně, hledě na špičatou Helmsovu lebku. Byla to správná otázka, ne nadarmo byl Upfield číslo tři v ročníku MIT!
  "Dryák extra způsobil úžasnou koncetraci mysli, Davide. Demartiny se tak soustředil na paroblematiku radaru, tak se do ní pohroužil, tak se do ní vžil... až začal vydávat radarové vlny a dokázal je i přijímat. Davide, z Demartiniho se stal nejcitlivější radar světa!"
  "To není možné!"
  "Taky jsem si to řekl, když mi to řekli poprvé," odpověděl doktor Helms smutně. "Jenže potom jaderný fyzik Silverberg začal být radioaktivní a v součastné době z jeho ušních boltců musíme odebrat každou hodinu deset tisíc wattů, jinak trpí silnou migrénou. Biolog Mrozewsky se množí dělením. Odborník na otravné plyny Klüge... Ani se neptej."
  "Čím se zabýváš ty, Dicku?" zeptal se Upfield Helmse, dívajíc se upřeně na špičku na jeho temeni.
  "Torpéda.. Řiditelná časovaná torpéda. Vynalezl jsem zázračná torpéda. Jsou jako inteligentní bytosti. Inteligentní, nezjistitelná žádným lokačním prostředkem, s titánskou výbušnou silou. Ale nemohu s nimi do Stockholmu a nedokážu myslet na nic jiného než na ně! Podívej!"
  Kopnutím zul botu a jediným rázem serval ponožku. Mezi prsty měl plovací blány. Vstal, popadl Upfielda za ruku a přiložil si jeho dlaň na kostrč. Užaslý novinář nahmatal lodní šroub.
  "Vydržím pod vodou bez dýchání... mám kůži tak tvrdou, že po ní sjede sebeostřejší nůž, změnilo se mi tělo a má hydrodynamický tvar. Člověče, ze mne se stalo torpédo... udělěj ať jsem něco jiného! Třeba zkumavka, nebo Kippův přístroj!"
  Slzy kanuly z očí doktora Helmse. Upfield bezradně zamával na Speka. Plešatý mužík se k nim přišoural se svým přihlouplým úsměvem a přisedl si ke stolu.
  "Co pro vás múžu... udělat?!"
  Vyslovoval těžce jako by se musel rozpomínat na slova.
  "Proč necháte doktora Helmse trápit? Proč mu nepomůžete?"
  "Ale ano..." zablekotal doktor Spek. "Pracoval jsem na tom problému a mám tady... jednu ampulku dryáku extra forte. Jednu jedinou."
  Doktor Helms chtěl vyskočit, aby se ampulky zmocnil, jenže při tom prudkém pohybu lodní šroub mu prorazil kalhoty a vpletl se do polstrování židle. Doktor Spek neohrabaně vylezl na svou sedačku a oslovil všechny hosty baru U  jednorožce:
  "Mám pro vás smutnou zprávu, přátelé! Já sám jsem obětí portonského dryáku. Byl jsem první, kdo ho vyzkoušel. Teprve s jeho pomocí jsem vymyslel dryák extra, a teď i dryák extra forte. Jenže teď přišel můj čas a neblahé účinky se dostavily. Je se mnou konec. Toto je poslední ampulka portonského dryáku, už nedokážu vyrobit další!"
  "Chci ji!" vykřikl Upfield.
  "Je moje!" překřičel ho Helms.
  "Bude moje! Moje Moje!" rozkřikli se ostatní hosté, pokáceli komputery Texas Instruments a IBM, zahodili kalkulačky, slovníky, časopisy a rozlili po podlaze tomatovou šťávu a hnali se kupředu jako rozvodněná bystřina.
  Upfield ulomil nohu od stolu a udeřil doktora Helmse do hlavy. Tím aktivoval roznětku a nastal výbuch, který rozmetal hospodu U  jednorožce, odfoukl výzkumný ústav a ještě po týdnu pršely z nebe kalkulačky a magnetické programy.

  Proč Filemon a Baucis nezůstali spolu navěky

  A tak láska Filemona a Baucidy přetrvala v krystalických supraatomárních obvodech kybernetických inteligencí a byla to láska tak ideální, že jména Filemona a Baucidy přešla do bájesloví a stala se symbolem manželského štěstí.
  Filemon a Baucis žili spolu skromně v chudičkém betonovém bunkru, někde za humny radioaktivních hřbitovů. Nikdo je neohrožoval a ani dost dobře nemohl: když například jednoho dne přiběhla vzteklá liška a kousla Baucidu do nohy, vylomila si zub a vrčíc odklusala pokousat někoho jiného. Ale to nebránilo Filemonovi, aby si dělal starosti:
  "Neublížila ti ta potvůrka, Baucis?"
  "Neboj se, Filemone! Titanový plech hned tak nějaká lištička neprokousne."
  "Nevím, nevím, jestli bych ti neměl nožku přejet autogenem, pro všechny případy," chmuřil se Filemon a Baucis mu odpověděla zvonivým smíchem, potěšena i dojata jeho starostlivostí.

Z knihy Ondřej Neff
        Vejce naruby
        Milenium Publishing sro 1997

Last change Wed Sep 29 1999 by TNT