Mezi čtyřma očima
Vyšel jsem do ulice. Není tak důležitý, odkud jsem šel, ale spíš kam jsem šel. A vlastně ani nebylo důležitý kam, hlavně že jsem šel. Nikdy jsem netušil, že může existovat něco takovýho. Spolky pro ochranu zvířat, Greenpeace a podobný nesmysly jsem chápal, ale Magická akademie?
Magická akademie není ani tak škola. Vlastně ani budova to není, spíše se podobá skupině lidí, ale ani to není tak docela pravda. Magickou akademii by šlo přirovnat k „vyššímu vědomí“, i když ani toto ji nevystihuje tak jak bychom očekávali. Magická akademie je jako vesmír – ať ji popíšeme sebelíp, nikdy se nedostaneme k tomu, co doopravdy je. Kdybychom se ponořili hlouběji, brzy bychom pochopili, že vesmír se od Magické akademie velmi liší. Hlavní rozdíl je v tom, že vesmír můžeme alespoň v prvním přiblížení popsat nějakými fyzikálními respektive matematickými formulemi. Možná je to právě proto, že tyto dvě vědy byly za tímto účelem založeny a rozvíjeny.
Abychom se mohli dostat alespoň na povrch, musíme nejdříve poznat mágy. Mágové jsou, jak praví jeden z nich, jehož jméno tu nebudu jmenovat, protože kdo ho zná, ten ví i to, co řekl, a kdo ho nezná, tomu by bylo jeho jméno stejně na nic. Mágové jsou lidé, kteří umí ovládat realitu a přizpůsobovat ji svým myšlenkám. Já bych však řekl víc, na památku těm lidem, kterým ani omylem nemůžeme říct mágové, přestože splňují předchozí definici. Mágové jsou lidé, kteří si dokáží přizpůsobovat realitu a vědí, kde jsou hranice. Přítomnost mágů je způsobena nedokonalostí reality, a proto mezi realitou a mágy platí nepsané pravidlo: „Mágové nebudou překračovat hranice reality, hranice logiky a mágové budou existovat.“ Stručně shrnuto, pokud nějaký mág to se svým uměním přežene, přestane existovat. Umění magie tedy neznamená jen umět, ale i vědět, kde jsou hranice, co ještě můžeme chtít. Tak jako král v Malém princi přikazoval lidem, jen to co mohli a chtěli udělat, tak mágové mohou lidem ukazovat jen to, co jsou ochotni pochopit.
Jedna z magických disciplín je empatie, mnohými nazvána i telepatie. Je založena na jednoduchém faktu: lidé si myslí, že v očích naleznou myšlenky člověka, jeho pocity a vzpomínky. I vzpomínky na oči jiných lidí a v nich zase další a další. Není to spolehlivý ani rychlý zdroj informací, ale zato efektivní. Nemám rád telepaty, ale člověk si nastěstí za chvíli zvykne na svět temný přes skla černých brýlí, sice pak vypadá jak nějakej Neo z Matrixu, ale efekt to má. Členem, nebo spíše součástí Magické akademie se mág stane nedobrovolně. Právě proto, že magická akademie se šíří jako vir mezi lidi, jako největší choroba. Někteří lidé říkají, že pokud vezmete všechny vaše kamarády, pak jejich kamarády a kamarády jejich kamarádů, tak už máte skoro všechny lidi na světě.
Možná se ptáte, jak tohle všechno vůbec mohlo vzniknout. Nejvíce pravdě se přibližuje tvrzení, že to nevzniklo, že to tady bylo pořád. Ve skutečnosti je ale pravdivé také tvrzení, že před sto tisíci lety Magická akademie neexistovala, a dokonce i tvrzení, že magická akademie neexistuje ani teď. K čemu tahle zrůda slouží? Slouží mágům a mágové slouží ji. Dovolil bych si ji přirovnat k internetu. Rozšířena po celém světě a pokud víte jak, tak z ní dostanete cokoliv, opravdu cokoliv, ne žádné slabé náhražky. Pokud nevíte, možná právě vy jste ti, co jsou okrádáni o informace. Ale nejen o informacích se točí Magická akademie, je to dorozumívací prostředek mezi mágy, výkonná moc jejich soudu. Soudu? Soudu, který neobsahuje ani jednoho jediného člověka, ale přesto je obsahuje všechny. Pokud se dokážete vyznat v tomto mnohovědomí, nemusíte vědět, kde jsou hranice reality, ale můžete je v něm najít. Ale pozor, ne všechno, co se zdá býti pravdou pravdou je. Stejně jak vás může stát život porušení pravidel, tak vás může stát život i jejich hledání.
Mám pocit, že mě magická akademie sleduje, ani temné brýle mi nepomáhají. Měl bych nad tím přestat přemýšlet, raději hne…
***
Dne 10.1.2006 n.l. v 18:46:45 středoevropského času přestali existovat Zbyněk Jan Doležal a tato věta…