Malé betonové hřiště
Malé betonové hřiště
snad ve městě,
na sídlišti.
Pozoroval jsem malého chlapce,
jak běhal kolem
a mával rukama.
Snažil se vzlétnout.
Tu a tam se mu to podařilo.
Pak spadl,
vždycky si odřel kolena.
Stejně pak běhal zase
a mával rukama.
Pak se mu povedlo letět,
opravdu letěl.
Vznesl se nad hřiště,
skoro ho oblétl,
ale spadnul,
narazil si nos,
až mu tekla krev.
Tehdy mě překvapil.
Já… neměl bych tu odvahu,
zkusit to znovu,
ale on neúnavně pokračoval.
Pak jsem musel jít,
odcházel jsem nevěda
jestli se mu nakonec podaří
pořádně letět.
Snad ano,
snad poletí.
Doletí někam hodně daleko.