Blues co není blues
Blues o jedné slečně a jedné kytaře
Blues co není blues
a pravdivé, ani zbla
Blues o snu, co se nestal
S kytarou na zádech
nebo jen sedět na patníku
na prázdném nástupišti hrát
sobě pro radost
když jediné publikum je tvůj tep
co podupává si do rytmu
Suchý chleba a palec nahoru
hledáme svobodu
já svou a ty tvoji
Z vlastní vůle osamělí.
A s kytarou tvý blues tu zpívám
Falešně
nahlas a odvážně,
že ještě neznám tě.
A tvoje blues si zpíváš
(tentokráte čistě, ale polopatě)
kopretiny ve vlasech
a trn v patě.
Při troše snahy (a palec nahoru)
snad něco zastaví
Kam to bude?
Na konec světa.
Zvláštní existence – je nás moc.
Dva
tak akorát.