Antologie rubů očních víček
Pražce duní
tudum tudum tum
a co ty
posloucháš pražce
ne, listuješ v knize
co je v ní
ukaž
dál listuješ
a z batohu taháš další jízdenku
zakládáš do knihy
mezi spoustu ostatních
jsou stejné
skoro, tahle je jiná
co pořád hledáš v té knize
co v ní je
nezvedneš oči
další zastávka
počkej, vystup, musíš vystoupit
přestat ignorovat všechny zastávky
všechny ty krásné dívky
a chlapce, s kterými se objímají
tak vystup
co děláš
v té knize nic není, nic podstatného
vystup, dveře se zavírají
tak nic, pozdě, tak přístě
poslouchej alespoň, jak ty pražce znějí
tudum tudum tum.