Kdyz jsem zacinal jezdit, byl "oddil" v hostivicich.

Hostivice

Tak tenhle ponik me ucil jezdit. I kdyz to tak z fotky mozna nevypada, je to hodnej konicek, i kdyz trochu cislo (fotka je pozdejsi, z Unhoste).

Takhle to vypada v Hostivicich, ten konik se jmenuje Pico a je to hrebec. Ma v kohoutku metr, a velky kone z nej maj strach...

Hostivicti kone nemeli prilis v lasce jizdarnu, tak se ji rozhodli v akci Z sezrat. A povedlo se jim to. Proto jsem se nikdy poradne nenaucil jezdit na jizdarne.

Jirinin konik, hucul jmenem Brix. Zrejme si pripadal prilis cisty.

V Hostivicich se Fabine narodilo hribe. Tady je ve veku asi 3 dny. Bylo jeji prvni hribe, takze ze zacatku nevedela jak se k nemu ma chovat ("Co se to tady objevilo? To neni moje, dejte to pryc! Ono me to za mnou chodi a chce to pit?! -- v prvnich dnech ji hribe honilo po vybehu aby se mohlo napit), ale zvykla si.

2002??/04 Potvory

(Jeste z Hostivic, datum na souboru je 2002/04, ale nejspis starsi)

Je pár druhů koní. Jsou koně hodný a koně zlý, a pak je tu jedna speciální skupina. Potvory. Nejsou zlý. Ale když je necháte stát v otevřeným boxu tak si můžete bejt jistý že utečou nejpozdějc ve chvíli kdy se otočíte. Nebo dřív.

Miky a Daky jsou spíš potvůrky než pořádný potvory, a to díky svojí výšce. Jsou hodný, tak hodný že na nich můžou jezdit malý děti; občas se sice vrátěj domů cvalem, ale děti to většinou přežijou. A pak jsou taky chytrý.

"Pavle, pusť koně aspoň na dvě hoďky do výběhu." No dobrá, otevřu box, koně ven trefí a ani není potřeba moc zavírat dveře; otvíraj se směrem do výběhu a takhle brzo odpoledne budou koně vzadu na trávě. O dvě hodiny později jdu do výběhu. A koně nikde. Trochu se rozhlídnu a už je vidím; prolezli dírou v plotě k nějaké paní na zahrádku.

Takže taky lezu dírou v plotě a snažím se přimět poníky aby se vrátili. Jsou dva a moc se jim nechce. "Dobrý den", říkám jakési paní, zřejmě majitelce; naštěstí to bere sportovně. Ale pozor změna, kluci to berou ze zahrádky klusem. Prolýzám spátky dírou do výběhu, a poníci stále ještě klusají.... Ke vratům na dvůr který někdo nechal otevřený. Sakra.

No nic, teď nemá cenu honit je, nejdřív musím zadělat tuhle díru. A na dvoře se jim stejně nic nestane... Díra už je snad neprůchozí (ale jak dlouho odolá jejich náporu to nevím), tak je jdu odlovit ať můžem ven.

Jenže...

Na dvoře nejsou. Kouknu do jedný stáje, "Neviděli jste tu poníky", ale neviděli je. Projdu kolem ponickýho boxu, dveřmi do výběhu, ve výběhu nikdo, výběhem dál ke vratům na dvůr, letmý pohled na zahrádku, ale tam taky nikdo, a spátky vratama na dvůr. Sakra. Ze dvora se dá odejít na silnici, ale tam by přece nešli. A nebo se tu honíme dokolečka, zkusím to ještě jednou. "Neviděli jste tu poníky?" "Naposledy je holky chytali na Břvích". No nazdar, tak možná šli.

Beru vodítko (jen tak, pro pořádek) a jdu na procházku. "Dobrý den, neviděli jste tady koně?" "Nějaká holka tu jela tak před hodinou" "Aha, tak to nebyli oni". Po třech kilometrech a půl hodině začínám být nervózní. Kde můžou být. Lidi se tváří divně když běhám po lese s vodítkem v ruce.

"Dobrý den, neviděli jste tady koně?" "Ne." "Kdybyste nějaký potkali, přiveďte mi je na statek." (následoval zděšený výraz slečny venčící psa). Jenže kde ty potvory jsou? Majitelku by asi nepotěšilo kdybych jí ztratil koně.

Po další půl hodině se vracím do stáje... Poníci jsou zavřený v boxe. Schovali se do stodoly tak aby na ně nebylo vidět ze dvora. Prostě potvory.

O nekolik let a 3 staje pozdeji...

Trneny ujezd

Takhle to vypada kdyz si hrebec hraje... s valachem. Ten fotak opravdu drzim rovne.

Velke hledani

Hledal jsem nejake jezdeni... Na Zernovce se jezdi docela prijemne, na kratke vzdalenosti nekdy i po dvou...

A tuhle krasku jsem nasel na Kopanine. Kone uz mam, ted schanim brzdy.

2003/07/26 Cernuc

V sobotu jsme navstivili pony show v Cernusu...

Pravidlo slusneho chovani #1: do privesu na kone vstupuje vzdy prvni jezdec (hmm, a priste se snazit pri tom aspon neposlapat majitelku).

Bez vetsich problemu jsme dorazili na pony show (dokonce jsme to i nasli podle mapy!), a zacali jsme sedlat kone. Zjistili jsme, ze mame 2 kone, 2 sedla, 2 uzdecky, ale jen jeden podbrisnik. Oops.

Prvni zavod byl jizda zrucnosti. ("Prece nebudu porazet tyhle ty maly deticky?!"). No, nejak me vytahli mimo poradi, prave kdyz jsem Cipiska dosedlaval. Pri vjezdu na kolbiste jsem zjistil ze trmeny maji zhruba polovicni dylku a zahodil je. Pak jsem si jeste vsimnul ze sedlo je povoleny a prezka je na poslenim miste. Oops. No stejne bych nestih' seridit trmeny. Jizda zrucnosti bez sedla je docela sranda (zvlast pro okoli, nekdy to zkuste), a domorodci byli neuveritelne vynalezavi. Prvni prekazka se v podstate nedala projet (2 kusy gumy vylepsene vodou a kladama; Cipiska jsme nebyli schopny do vecera donutit aby na to vlez'), takze na zbytku nezalezelo. Stejne me trochu nastvalo kdyz me Cipisek pri jizde zrucnosti odvez'. ("Sakra, porazit ty deticky nebude az _tak_ jednoduchy!").

[Cipisek prubezne a velmi hlasite nabizi sexualni sluzby okolnim konim. Na pohlavi mu zjevne prilis nezalezi.]

Dalsi byly barely. Poucen z predchozich nezdaru jsem si kone i sedlo sehnal *dloooooouuhooo* dopredu; jenze jsem si zas tak uplne presne nezapamatoval trat. Prvni dva barely jsem projel dobre, jenze treti jsem projel opacne. Oops.

[Cipisek dale nabizi sexualni sluzby... Nejradsi jedne podezrele obezni ponici ktera s nim zrejme uz par mesicu ceka hribe.]

Nasledovalo par dalsich soutezi a potom Zidlicky. (Vy neznate zidlicky? No vezme se n koni s jezdci, a n-1 zidlicek. Jezdci jezdi kolem zidlicek, pak se rekne "ted", a na koho nezbyde zidlicka vypadava. Dale indukci.) Zdeseni v ocich poradatelu "ty na tom hroznym zlym hrebci jedes _bez sedla_?". "Vzdyt je hodnej". Prvni kolo, Cipisek pri nasedani stavi svici, nejdriv dopadne na nohy Pavel, pak mu na ne dopadne jeste Cipisek. V dalsich kolech je skupina koni (na husto na sebe, kopou po sobe, etc), pak mezera, pak Cipisek s Pavlem, pak zase mezera, a pak ta sama skupina koni protoze se chodi do kolecka. Kolem Pavla neni o volne zidle nouze a ziskava druhe misto.

[Cipisek uz sexualni sluzby nabizi jen konim blizsim nez asi 5 metru, a prevazne se venuje zradlu.]

Par dalsich soutezi a dostih, Pavel jede pro jistotu zase bez sedla (ignorujic poznamky jako "sebevrah"), tentokrat na Mikym (kterymu nikdo nemuze prijit na jmeno protoze ve startovni listine je chytre zapsan jako Hasan). Ctvrte misto.

Pravidlo slusneho chovani #2: z nejakeho duvodu neni spolecensky prijatelne otocit se v privesu a vystoupit popredu. To nic nemeni na tom ze *nam* se to povedlo. (Asi to vrha spatne svetlo na velikost dotycneho kone?)

2004/1? Trable z draky

...dneska se mi stala dobra vec... jeli jsme s pomerne vyplasenym konem po venku, nacez se nekomu utrh' drak a kun docela zatancoval. Takze jsem slez' a uklidnoval kone slovy "neboj, draci kone nezerou, jeste jsem nevidel zadnyho draka snist kone, maximalne sezerou obcas princeznu, ...". No a pak jsem si uvedomil ze princezna je jmeno ty treti kobylky co s nama nejela ;-).

2004/12/14 Dokonala parkuracka

Existuje, a ja tomu neveril. Mam i fotky.

Kobylku jsem zkousel minuly patek na jizdarne, byla uplne zlata, krasne reagovala na pobidky, nikde zadny problem. Takze jsem se s Petrou dohodnul a v utery kobylku sedlal. Protoze kobylka je prece hodnoucka, trochu jsem urychlil sedlani a neseridil si trmeny (chyba!), jeden jsem dokonce ani nestahnul (velka chyba). Myslel jsem ze na ni v pohode vyskocim, vypadala totiz mrnava (1m42, ale droboucka). Nepovedlo se a nejak si to vzala lehce osobne. Takze pres trmen... zapomel jsem ze na jizdarne me ji drzeli. Nahoru jsem se dostal snadno, jenze kobylka tou dobou uz klusala. Prehodil jsem nohu a zjistil ze jsem nesundal druhy trmen. Kobylku jsem pomerne rychle ukecal ze krok, jenze kdykoliv jsem pohnul nohou abych moh' sundat trmen, kobylka si to vylozila jako pobidku a uz jsme zase klusali.

Po nekolika pokusech jsem dospel k zaveru ze na ni vyzraju a vyrazil jsem k baliku slamy. Kun je inteligentni zvire, pred balikem zastavi a ja si budu moct seridit trmeny. Oops, vyzrala ona na me, a do baliku proste narazila. ("O brzdeni jsi nic nerikal"). Nakonec mi ji museli podrzet. Po celou vyjizdku jsem daval dobryho bacha abych neprehlidnul nejakej strom...

Dalsi rana vsemu co jsem rikal prisla kdyz jsem zkusil v terenu nacvalat. Energie mela zjevne dost, takze jsem v klusu proste povolil oteze.. Kobylka vychovana, takze se nestalo nic. Tak jsem pobidnul. Kobylka zareagovala rychlym klusem. Pak jsem pobidnul jeste jednou... neveril bych ze je mozny klusat tahle rychle ale tahle potvurka to zjevne dokazala. Doslo mi ze dokonale parkuracce prece musim rict jestli chci pravej nebo levej cval, vzal jsem ji zpatky a jeden si vybral... uz asi nebudu moct lidem tvrdit ze v terenu staci do cvalu pobidnout obema nohama najednou :-(.

2005/01/05 Strasne hodna kobylka co shazuje lidi

V jedne vesnicce kus od Prahy zije kobylka jmenem Gesy. Dohodl jsem se ze se na ni pojedu podivat, a dokonce jsem kvuli tomu vypral konsky veci aby nevypadali tak hrozne (to asi byla chyba). Kobylka je strasne hodna a prijemna. Ma jedinou malinkatou chybu: shazuje lidi. Jeste v aute jsem se dozvedel jak to dela (otocka o 180, doleva), a ze je v podstate hodna pokud jde s konma.

Na statku jsem dostal na vyber nejet vubec, pridat se ke skupine a jet sam. Dospel jsem k zaveru ze jet se skupinou by nebyla takova sranda (a vypadalo by blbe kdyby delala problemy kdyz ma byt hodna :-) a vyrazil sam... Tedy presneji s jejim majitelem ze me doprovodi k lesu a ukaze cestu. Jenze jeste pred lesem si kobylka uvedomila ze odchazi od ostatnich koniku, a zacala byt protivna. Nastesti je totalne mekohuba a krasne reagovala na pobidky takze nebyl problem -- do chvile nez udela svoji piruetku o doleva a ja vystoupil... nastesti jsem ji podrzel.

Zacal jsem obdivovat jejiho majitele (starsi pan), ktereho sejmula jenom dvakrat, a pochopil jsem proc ji nechce pujcovat. V lese mela kobylka delat bordel, nastesti to nebylo moc hrozny, porad jsem ji vykladal jak je hodna, a zda se ze mi to uverila... az na jednu mytinku ktera se ji fakt nelibila, takze jsme ji prochazeli asi na 4krat. Metoda "dva kroky, zastavit, pochvalit" se ukazala jako funkcni. Zkusili jsme klus, cval, a prekvapive zadny vetsi problem. Asi v pulce jsem zjistil ze kobyla opravdu je nafukovaci, protoze sedlo ktery bylo kdyz jsme vyjizdeli dotazeny jsem dotah' jeste o dve dirky...

...ten prisel kdyz se na obzoru objevili kone vracejici se do staje... zrejme jsem jel nekam kam jsem nemel, protoze jsme se potkat nechteli. (A asi jsem udelal mensi faux-pass s pozdravem: "Ahoj!", odpoved "Dobry den." neni dobry znameni). Zaradil jsem se s kobylkou na konec pruvodu a dobry... do chvile nez se naklusalo. Pri prvnim klusu vyhodila a zkusila predjet vpravo. Pri druhym uz to bylo bez vyhozeni, a tentokrat to zkusila zleva. Pri tretim se chvili chovala slusne, a pak predjela vpravo... Nastesti ostatni kone byly rozumny, takze tim nespustila nic strasnyho. (Trochu jsem uvazoval "jestli tohle je hodna, jak to asi musi vypadat kdyz fakt zacne zlobit").

Neveril bych ze tak hodny, mekohuby a neutikaci zvire muze tak profesionalne shazovat lidi... Myslim ze drzi rekord v tom za jak dlouho po nasednuti jsem sedel na zemi.

2005/01/09 Nebezpeci kobyl, nebezpeci jara

Venku se udelalo krasny pocasi, a tak jsem vyrazil v sobotu do Vinore na koniky. Maji tam jednu sympatickou kobylu, zvlast v riji je s ni sranda protoze je najednou velmi pritulna. V sobotu sice mozna riji mela, ale neprilis silnou, takze se nic zajimavyho nedelo. Co jsem netusil bylo, ze takova hodna a roztomila kobylka muze byt nebezpecna jeste druhy den.

Prisli jsme s kamaradem do takove male zoo v Prokopaci -- maji tam dva bile poniky -- a ja ze privedu z vybehu hrebce. Prisel jsem do vybehu, se hrebec krasne predvadel, behal kolem me krasne zbaleny a lehce rzal. Vypadal fakt pekne, co mi nedoslo bylo ze ze me zrejme citi kobylu a snazi se me zbalit. Prisel ke me a zakous' se mi do bundy; snazil jsem se mu to rozmluvit, ale postavil se na zadni a vlez mi na zada. Tak nejak doslova. 150 kilo na zadech fakt neunesu, takze v nasledujici chvili na me lezel kun. Jedno kopytko jsem mel u hlavy, ostatni nevim, nastesti mu kamarad vysvetlil ze ma honem rychle jit dolu...

No, fotku kdy kun sedi na me jsme udelat nestihli, tak aspon fotka kde ja sedim na nem...

2005/01/11 Dalsi den, dalsi pad

Tak jsem si vypral konsky veci; asi to byla chyba. Kazdopadne dokonala parkuracka byla nejaka nervozni (pry zuby) a docela me vozila. Nacvalali jsme na rovny siroky ceste, a fakt jsem necekal ze se mnou v plny rychlosti skoci do prikopu... a presne to udelala :-(. Pak se podivala jak se zvedam a vydala se k domovu (zmizela mi ve tme). Nastesti za chvili z lesa vylezla a pockala na me u druhy kobyly. Nanestesti jsem ztratil cepici a baterku, a baterka bez baterky se spatne hleda...

2005/02/19 Malej hrebec taky hrebec

...a pote co se prestehoval do staje kde muze ke kobylam mu "trochu" vzrostlo sebevedomi. Nekdy se to hodi, sanky svistej, ale boji se ho vsechno co ma 4 nohy a zkuste ho zavrit do boxu...

2005/02/26 Trosku jiny sprezeni

Byl jsem se podivat na Petrasce, a vubec tam nebylo spatne. Bohuzel zrejme nejblizsi kone na pujceni byli huculaci na Janove hore (takze ta uzasna huculka co se snazi chodit po strope je ze starsi vypravy)... a tam se to nedalo na bezkach zvladnout. Zato tam kolem svistela trochu jina sprezeni... Nekdo se me ptal co to znamena "prat se jako kone", myslim ze fotka dole na to odpovida docela pekne (a je jich tam par podobnejch; starsi, z Belce).

Dalsi fotky, dalsi, a dalsi. Andilkovi fotky. Tomasovy fotky, hledejte "kohout tomas", heslo je jeho prezdivka, malymi pismeny. Fotky od Davida.

2005/03/03 Nejezdi na westernacce bez sedla

Kdyz ji beres bez sedla, neber ji bez uzdecky. Kdyz ji beres bez uzdecky, nepobizej ji do cvalu. Kdyz ji pobidnes do cvalu, drz se hrivy. Kdyz se nedrzis hrivy, tak se nediv!

Aneb ano, sejmula me ta nejhodnejsi kobyla co ji na Zernovce maj. Asi si vzala osobne to co ja jsem povazoval za pobidku do cvalu, zcela profesionalne si me presouvala s kazdym vyhozenim o pet cisel dopredu, az jsem se svez' po krku dolu. Potesilo me, ze me hodila do peknyho mekyho snehu, a ze pockala az se zvednu a nechala se chytit. Mensi problem byl ze jeji nazor byl "kdyz jsi spadnul zustan pekne na zemi", a odmitala zastavit abych mohl nasednout... Zato jsme venku potkali snad 10 srnek, jednoho divocaka a jednoho zajice, zrejme Greta vypada jak srnka tak se ji nebojej.

2005/03/08 Recept na valeni se ve snehu...

...s pomoci vaseho kone

Ingredience: 1/3 kone hodneho a pokud mozno zatahaneho
1 postroj
1 horolezecky sedak
1 karabinu
1 lezeckou osmicku
4 metry neceho co pripomina horolezecke lano
2 lidi, doporucujeme dost velke silence
dav prihlizejicich
1 bezky, ktere si nechcete nechat
1 k nim odpovidajici boty, tem snad neublizite

Je to strasne jednoduche: Vezmete kone, date na nej postroj. Vezmete sedak, a obleknete si ho. (Vsimnete si jistych podobnosti v naksirovani). Postranicemi protahnete lano, to na konci svazete. Vasemu koni by nemelo vadit ze jsou bocnice tezne u sebe, jestli jo, zkuste jinyho kone. Lano dvojite protahnete osmou (jako pro slanovani), a chytnete treba do prave ruky. Do leve ruky date oprate a muzete jet... V pripade padu pustite pravou ruku, lano projede osmickou, a podrzite oprate; kun nejspis zastavi. Jestli se ptate jak ridit... no tak to skoro nejde. Oprate se pletou v jedny ruce, takze jakoukoliv zatacku je potreba pripravovat dlouho dopredu ("je tohle prava nebo leva?"). Brzdeni taky moc nefunguje, nejlepsi je aby kone nekdo chytil u huby :-), jinak trochu funguje zacit pluzit aby kun aspon neco citil.

A pak ze to s bezkama nejde... Jde, i kdyz se sjezdovkama by to asi slo lip. Kone hodneho jsme nesehnali (presneji na Mikyho nebyl chomout), tak jsme vzali aspon Mateje, coz je sice hrebec, ale zato prijemne malej. Kdyz jsme mu davali postroj tak postavil svicku jenom dvakrat... Chvili jsem jel jenom za oprate, a to se mi prilis nelibilo, ale nakonec jsem vzdycky zastavil. Nejlepsi for se mu poved' s Petrou kterou nejdriv povalil prudkou zatackou (domu) a pak dvakrat obehnul (a tim dokonale svazal). Jen lituju ze jsem to nevidel cely ;-). Bohuzel jsem nechal doma fotak, takze akci budem muset nekdy zopakovat.

2005/03/13 Trable se snehem

Nemyslel bych si ze se da zapadnout do zaveji v pulce brezna par kilaku od Prahy... Ale stalo se mi to. Na 1m40 vysoky kobylce jsem se obcas nohama dotykal zeme. A ten snih na celenku si tam ta kobyla dala sama... A obavam se ze i vim kdy. Pozorovani: kun umi vylyzt ze snehu, i kdyz zapadne az po bricho; proti autu je to prijemna zmena k lepsimu.

Ten konik se ale ma, dali mu na spani polstarek... (no, ne tak uplne, jeste vcera byl hrebec).

(Po dlouhe dobe editovano)

Vyjizdka na snehu, vzali jsme to po polich.. a dobry. Problem byl jen mezi polema... nebylo videt kde pole konci a snih tam byl dost hlubokej. Pak prisel telefon, jestli bych nevzal druhou vyjizdku... Vzal jsem ji, ale na pole uz jsem se neodvazil, jeli jsme po ceste. Chvili dobry, pak prisla zavej... no to prece projedem. O chvili pozdeji jsem sedel na kobyle, a zaroven stal nohama na zemi. Jo, kobyla ve snehu zapadla az po bricho. Uvazoval jsem zajit zpet do staje pro lopatu, jenze zvladnul bych to dojit kdyz v tom nedokaze jit ani kun? Chvili se nic nedelo, a pak kobyla hodila zadkem a dostala nas z toho... nastesti. Pouceni pro priste -- nepoustet se z konem do terenu ve kterym nedokazu dojit pesky domu..

2005/03/18 Pozujici labute

Zda se ze labute jsou po zime obzvlast hladovy a tim padem obzvlast ochotny pozovat pred fotakem; toho se proste nedalo nevyuzit. Uplne suchy rohliky nejsou uplne vhodny, labute to neukousnou... zas se da rohlik podrzet v ruce a labut se ho potom snazi hoblovat ;-). Priste si s sebou snad vezmu nejakej klacek, protoze aspon tyhle labute se vubec nebali, a co kdyby si priste chteli vzit rohliky nasilim...

2005/03/25 Nedotykejte se srnecku ani na zem spadlych

Ze je v okoli zernovky spousta vysoky zvere jsem vedel. Ze se k ni da v sedle dostat celkem blyzko (kdyz je clovek ticho etc) jsem taky vedel. Jenze ja sedlo nemel (kobylu nastesti jo ;-) a s Rolfem jsme docela kecali; takze me prekvapilo ze na poli celkem nedaleko stoji srnecek, a zere.

Zalitoval jsem ze nemam fotak, a jel k nemu bliz, ze si ho aspon prohlidnu nez utece. Jenze on neutek. Sakra tady je neco spatne, nemuze mit vzteklinu? (Nemuze, je bylozravec, ale to jsme se dozvedeli az vecer). Nasledoval telefonat veterinarce ("aha, no von stoji na vojtesce, tak to je priotravenej, to je jasny; no bud se z toho dostane nebo ne...")

Dostal jsem skvelej napad ze srneckovi pomuzem, a aspon ho vyzenem s ty vojtesky. Byl malej, a celkem roztomilej... [Az priste dostanu podobne skvelej napad, doufam ze mi ho nekdo rozmluvi...] Kobyla se chovala statecne; srnecek bohuzel taky. Misto aby zacal zdrhat pryc, tak po nas proste vystartoval. Ja mel pocit ze se chce od kobyly napit, ale jeho vyceneny zuby tomu pry moc nenasvedcovaly. Nasledovalo co nasledovat muselo, srnecek mel stesti ze kobylka neni moc velka, neni moc okovana, a nemela dost mista, aby se poradne naprahla.

Tady by mohla story koncit, jenze srnecek mel ten den vic stesti nez rozumu. Kdyz jsme se vraceli pres pole, jela po polnacce skodovka ("a sakra, majitel pole, a zastavuje..."), jenze ona zastavila o kus dal a nejevila o nas zajem. Zato majitel zacal vytahovat z kufru pusku... Zeptali jsme se ho jestli jde pro toho srnecka, ale on zrejme o nicem nevedel... Takze jsme ho dovedli bliz. Ted uz jsem od srnecka drzel uctivy odstup, zato myslivec k nemu proste prisel a zacal ho hladit. (A ten potvorak mrnavej se nechal...)

2005/03/31 Kdyz vidite startujici kaceny, nebavte se o tom ze se sedlem a na klidnym koni by byla vyjizdka bezpecnejsi

Ja myslim ze titulek rika tak nejak vsechno. Jen ta potvurka pockala az kaceny odstartujou a lekla se az za chvili... Priste dostane madla.

2005/04/04 Na zernovku to jde na kole

A mozna by to jeste lip slo na elektrickym kole...

Cerny Most	0:00
Dolni Pocernice	0:15	3.0
Bechovice	0:23	5.3	(nejezdit po modry pres Doubek!)
Kolodeje	0:50	11.4
Sibrina
Slustice	1:20	17.9
Brezi		1:35	20.5
Babice
Zernovka	2:04	25.8

Zpet to jde jeste lip; nejlepe s pouzitim vlaku. Ze Zernovky do Uval je to dolu z kopce... (No, jeste lip by to slo kdyby mi poradne fungovalo svetlo na kole :-).

Zernovka	0:00
Uvaly		0:45	12.7
Klanovice	1:10	18.3

Jde vystoupit treba v dolnich pocernicich:

Dolni Pocernice	0:00
Cerny Most	0:25	3.7

2005/04/10 Nelezte na filmarske kulisy

A nebo se aspon nechytejte kamenu, co nedrzi ve skale. Nastesti jsem pad z asi 3 metru prezil jen s roztrzenou bundou a narazenym zadkem.

Pred davnymi lety si filmari v Davli vyrobili falesny tunel... Lukas prolez' v poradku, ale me se to tak uplne nepovedlo.

2005/04/13 Trable s princeznou

Tak me vyhodili z Vinorskyho oddilu, "vystoupil jsem za jizdy" z tamni kobyly, a jeste me stihla kopnout. Kupodivu v tomto poradi... Uz tam bylo trochu moc lidi, i kdyz po dnesku by asi meli i lepsi duvod.

Nejak jsme je na jizdarne rozdovadeli, a kobyla se rozklusala pri nasedani. (Male holcicky jsou na drzeni velkych kobyl nevhodne, obvzlaste boji-li se jich). Pak jsem mel ten skvely napad vystoupit a podrzet ji. Vystoupit se mi povedlo, ale proti podrzeni neco namitala -- kopancem.

2005/04/24 Tunovy hribatko

...aneb jizda na tezkym drevarskym nacini...

Pujcil jsem si ven chladasku, co s ni tahaj drevo v lese. Jezdce uz na zadach mela, sedlo nejspis jeste ne. Trochu se ksychtila, ale nakonec si ho nechala dat. Venku se kupodivu chovala *velmi* slusne... Jen Rolf ze me mel dost dokonalou srandu, kdyz se pri klickovani mezi stromama ozyvalo "cehy, hot, hot, cehy, hot, sakra"...

2005/04/28 Bedna 2005

Nebyla spatna. Dostal jsem se do spravnyho tymu, (ho-wa-da) a vyhrali {jsme}... Od tak pulky jsem mel i cas pomahat se siframa, do ty doby to resili tak nejak od pohledu. Jenze v sobotu byla svatba na ktery jsem nesmel chybet, takze to bylo "zajimave".

Specialni podekovani googlu za "Duhovou vilu".

2005/05/02 Nocni mura v moji posteli

Prijdu k posteli, a ozve se zabzuceni. Telefon sice taky lezi na posteli, ale ten nevibruje. Divny, asi se mi neco zda. Odhodim deku, bzuceni se ozve znovu a tam neco velkyho a neprilis vabnyho... takze deku zase pekne rychle prehodim. Zadna nocni mura, ale pekne velkej nocni murak. [Vlozte jedno opakovani, protoze jsem si myslel ze mi kecaj oci.] [Vlozte druhe opakovani protoze tohle neslo nevyfotit.]

Nocni murak byl nejen velkej, ale taky pekne blbej. Otevrel jsem mu okno a zhasnul -- aby moh' za svetlem ven, odhodim perinu a on se ani neobtezoval odstartovat. Rozsvitim, murak startuje rovnou po zarovce. Mrtvyho nocniho muraka fakt nemuzu potrebovat takze zhasim, podle zvuku murak nekde pristava. [Vlozte par opakovani]. Nakonec jsem musel pokoj vyklidit abych se ho zbavil.

No, jestli to byla nejaka obzvlast hnusne zakleta princezna tak jsem propas zivotni prilezitost ;-). Myslim, ze si ted par noci budu kontrolovat ze jsem v posteli sam...

[Update]: Nocni murak se pokusil parkrat vratit i ve dne... zavrel jsem mu okno, nevim co vidi na mym pokoji. Az to zkusi priste aspon ho vyfotim pekne zblizka (za sklem!).

2005/05/07 Kopava arie

V sobotu mi jedna kobyla vysvetlila, ze hribatka fakt nechce, takze jsem schytal kopanec do ruky, udelal kotrmelec a padnul do blata (ale jinak dobry)... (Teda hribatka jsem ji nechtel delat ja, ale nejdriv jeden hrebec, tak ho nakopala, a pak jeden valach, tak ho nakopala taky, a kdyz jsem sel kolem ja, tak me proste nakopala taky...).

2005/05/24 Mala bojovka

Pojmeme to jako bojovku :-). Po ceste co lezela kamase az k poli, po poli po kraji vpravo k baraku s cervenou strechou na obzoru ... Tak zacinala smska ktera mi prisla kdyz jsem dorazil do staje. Kamarad jel s ponikem napred; mel asi hodinu naskok. Dohanel jsem ho s kobylou a hribetem... Kupodivu jsme se nakonec nasli, i kdyz to trvalo hodinu a pul (a to jsme v ramci moznosti spechali). Jet podle smsek je celkem zajimavy, ke konci uz jsem je cet' i v klusu.

Vyjizdka byla dost povedena, jen me po ni bolelo tak nejak cely telo. Sok na me cekal az doma nad mapou, nasel jsem jeste jednou podle smsek kde jsme to vlastne byli, a zjistil jsem ze to bylo vzdusnou carou sest kilometru...

2005/06/02 Jinonicky hrebecek strikes back

...nejak se dostal k Petre do Belce, a je jeste akcnejsi nez byval (zrejme kombinovany vliv leta a kobyl okolo). Za dnesek me sejmul 2x, stesti ze je tak malej.

2005/06/16 Trable s kravama

Ze se Soneta boji krav jsem vedel... co jsem nevedel bylo ze se boji jen tech v Doubku a ze takhle moc. Hokyna, ktera se boji z principu tak nejak vseho taky zrovna 2x nepomohla. Aby tomu nasadily korunku, tak se kravy prisly podivat jak se Soneta snazi chodit po zadnich... vsechny.

Cestou zpatky jsem potkal srnku, lezela ve skarpe a koukala po nas. Po vyjizdce jsem vzal fotak, telefon a sel se podivat co s ni je... Byla tam jeste porad, nechala se vyfotit (z bleskem (!)), ale kdyz jsem sel bliz tak vstala (no, cekal bych ze srnky jsou mrstnejsi) a odesla. Snad bude v poradku....

2005/06/18 Trable s aligatorem

Jeli jsme jeste jednou kolem krav; mistni hrebec (Tornado) ma zrejme velmi dobry uklidnujici ucinek, protoze tentorkat projela i Sonetka. Cestou jsme si vsimli na jedne ze zahrad jakehosi jestera (tak 40cm...)... Kdyz tam byl jeste cestou zpatky, prislo nam to celkem divny a zavolali jsme na nej Vladku (chuderu jsme ji vytahli ze sprchy). Prijela a zjistila ze jester je ... gumovej.

2005/06/23 Cesta za louzi

Probehla az prekvapive klidne. Teda Londynsky Heathrow je pekne hnusny letiste, a v UK maj velmi "originalni" zasuvky (takze hodne stesti pri nabijeni notebooka), ale zas byl jen jeden prestup, tak to slo prezit. Pres ocean jsme leteli 777, jakousi moderni versi, coz se projevovalo tim ze stastlivci v druhe tride si mohli i lehnout; coz jsme jim celkem zavideli (my jsme byli ve 3ti tride, ale pak tam jeste byla ctvrta :-). Konecne to aerolinky napadlo. Taky je konecne napadlo dat do letadel konektor na nabijeni notebooku; bohuzel je to jiny konektor nez vsechny co jsem kdy videl, oops. Snad to aspon ma 12V stejne jako auto.

V Detroitu bylo male prekvapeni: mel jsem pocit ze mi taska vibruje. Chvili jsem uvazoval o dabelskem stroji, pak jsem to otevrel a zjistil ze se mi zapnul holici strojek. Oops.

2005/06/24 Ann Arbor

Ann Arbor je male universitni mestecko; tedy spis vetsi universita a kolem toho trocha obchodu s jidlem; na americky pomery celkem pekny. Blby je ze americani maj velky uplne vsechno -- krome bazenu. Dlouhy sice byl snad 50m, ale hloubka byla tak 2 metry, a dohlizelo na nas snad 6 plavciku.

Bydlime na koleji... No vypada jak ta v Bradavicich. Starobily dvere; stary nabytek, nastesti ethernetova zasuvka, nanestesti hnusny firewall. Diky Martinovi za diru do kolejniho firewallu.

2005/06/25 Lodicky

Pujcili jsme si kanoi, ze se projedem po rece. Chvili jsem se bal, ze se otocimed, ale v rece bylo tolik vody a tekla tak uzasne rychle (asi 20cm a asi 3km/h) ze by to byl fakt vykon. No, jenze pak jsem mel ten skvely napad ze skocim do vody a vykoupu se... Skocil jsem a vykoupal jsem se, taky jsem si pri tom celkem osklive rozriz prst. Nastesti ta ruka vypadala tak strasne (rozumej cela od krve) ze me nejaci americani venovali kus tricka, cistou vodu a desinfekci...

2005/07/01 Dobre veci v Michiganu

Ke svemu udesu/uzasu jsem zjistil ze v Americe je i par peknych veci. Nekouri se tu, v restauraci davaj vodu zdarma, a velky jezera jsou fakt pekny. Jsou tak velky ze jsou na nich i vlny. No a pak ma spoustu nevyhod, jako treba placeni v restauracich. Do hospody v americe radsi nelezte... Cena na listku je jedna, zaplatit musite jinou (+ dan), a pokud nezaplatite treti (+ 15% dyzko), budou na vas *strasne* nastvany. Plus maj divnej zvyk ze si v restauraci vsichni zucastneni rozdeli utratu rovnym dilem.

Jo, americky zvirata... jsou bud velmi duverivy, nebo velmi hloupy. Kazdopadne k sobe nechaj cloveka prijit docela blizko. Taky uz vim ze chipmonk neni normalni veverka... ale takova mala veverkomys.

Pak tu maj taky fajn sprchy. Jenom jedno kolecko, zato se hybe tak nejak do vsech smeru. Nasel jsem tri polohy... prvni byla "studena", druha "ledova" a ta treti "stredne vrela" :-(.

2005/07/03 Bezpecnost CSA

CSA pry berou bezpecnost stejne vazne jako presne odlety... nevim jestli bych se s nima nemel zacit bat.

2005/08/01 7 koni na hlidani

Kamarad dostal 7 koni na hlidani (a pak taky hejno hus, stado ovci, smecku kocek a jednoho psa). Bylo to dost fajn, jen se budu muset naucit jezdit ve westernu tak abych mohl' po slezeni chodit.

Zkousel jsem na koni pouzivat GPSku, a moc to neslo. V ruce tak nejak funguje, ale jet celou dobou s GPSkou v ruce je *dost* otrava. V sedlovych brasnach ne-e. Pridelana na pouzdru u hrusky taky nic moc. Zkousel jsem ji pridelat koni mezi usi, ale krome toho ze to vypadalo dost uzasne (barevna cepicka) to moc nepomohlo :-(.

Jo, par pozorovani. Vojenskej kompas na koni skoro nefunguje (musi se zastavit, spatny), zato orientacka buzola funguje dost super (jen jsem ji nemel ztratit :-(). fotky

2005/08/07 V nohach mam uz 85 kilometru a ja i Jurasek jsme cestou znaveni

Aneb vylet na Sazavu, v sedle. Bohuzel nebyla volna Hokyna (nebo to nakonec bylo "bohudik"?) takze jsem jel na Juraskovi... s velkejma konma se drzel celkem statecne.

A jak se jede ze Zernovky na Sazavu? Kolem svojetic k rozcesti zeleny, zluty a modry [8.2km, N49 57.013 E14 46.568]. Dal po zeleny na Hradec, k hospode u Propasti (dobry jidlo a celkem levny). [6.2km, N49 55.342 E14 49.881]. Pak na V po zeleny, na Oplanskou loucku. [2.6km, N49 55.187 E14 51.670]. Pak podle potoka po zluty (JJZ), ve Stribrny skalici podel potoka (uhnout doleva kolem lesa jak to jde) kolem hospody "Na Mariance" (dost drahy na to jak to tam vypada a jak je ochotna obsluha), pres most pres Sazavu [4.6km, N49 53.138 E14 51.363], hnusnym kopcem nahoru po asfaltu na Samechov, ~1km JJZ k hajovne Vestec [2.2km, N49 52.301 E14 50.639], pak 360m na jih pres potok, pak JV 1km sterkova cesta, pozdejc 2 panely a uprostred trava, pak pres horu Bilc a dal podel potoka do Vodsliv [jeli jsme oklikou, 5.12km, N49 50.965 E14 50.251]. Zpet jsme jeli kratsi cestou ale zabloudili jsme [tak 4.5km] a z Propasti jsme zkouseli trasu pres skalku a Zvanovice [7.8km, ale Zvanovice jsou hnusne asfaltovy].

[Nebylo by spatny vyzkouset cestu Vodslivy => Chocerady => Hradove Strimelice => Zernovka; nekdy bych vzal kola, jede nekdo se mnou?]

A z Vodsliv na Cesky Sternberg? Na JZ kolem Machotina, Z kolem dvoru Javor (pry se tam delo neco zajimaveho se sekerou...) [2.5km, N49 50.210 E14 51.557], na Z k rybnicku [N 49 50.155 E14 52.150], pak JZ k Cestinu [4.0km, N49 49.773 E14 53.348] (pozor, cesta nepruchodna, a musi se tam dost kouzlit, asi je lepsi rovnou objizdet les jizne) Drahnovice (pohladit kone, je tam hospoda kde se daj konici zaparkovat), JZ primo na Sternberg (naproti hradu je hospoda a sad; trochu nobl ale ok, jmenuje se to Parkhotel) [4.9km, N49 48.476 E 14 55.881]. Zpet po modry na SV, ke krizovatce se zelenou, po zeleny na V, ale u Jedlovky na Sever [4.2 km, N49 49.924 E14 54.222], kolem Radlicniku, tam je pasouci louka, rybnicek JZ od Belokozu, po zluty k Soudnemu, po zluty kolem kamenny hory az k silnici u Dojetric [6.0km, N49 51.659 E14 52.030], JZ k rybnicku [.5km, N49 51.447 E14 51.840], kolem pionyrskyho tabora na SZ podel potoka k Bilci [1.14km, N49 51.840 E14 51.245], a pak jako prvni den (diky Jurasovi ze si pamatoval cestu :-) [2.9km].

Cesta tam mohla byt tak 28.9km, vylet na Sternberg tak 11.4km tam a zpet tak 14.7, cesta zpet tak 29.9km.

...a potom uz jen lizat rany ;-).

Mam par fotek, obvzlaste se povedla fotka Sosona -- vsimnete si kde ma zadni nohy. Prislo mu ze se spolu Juras a Ferda nejak moc kamaradi (mimochodem celkem nevidana vec, normalne se meli sanci rvat), tak se vzdycky nacpal mezi ne a pokracovani viz fotka. fotky

2005/08/05 O trinohe kocce a ovcich utekarkach

No, jak jsem psal, krome koni na hlidani bylo na statku spousta jineho zvirectva. Mimo jine mala bila kocicka, ktera velmi vehementne odhanela psy, ale neutikala. Darilo se ji udrzet si vsechny tri od tela... jenze pak jsme zjistili proc neutika... z jedny tlapky ji tak nejak couhala kost. Kocka byla celkem schopna se pohybovat i po trech a uz to zjevne nebyla nova rana. Prorokoval jsem ji ze jestli uvidi veterinare tak je to taky to posledni co uvidi... a tak se za par dni bohuzel i stalo.

S ovcema byla vetsi legrace. Rolf se jich trochu bal, tak jsem ho uklidnoval ze ovce jsou zcela neskodny, maly a mirumilovny zviratka. Jenze u toho byla Vladka, ktera to komentovala ve smyslu: "No jo, ovce jsou neskodny, ale takovej beran, to je svine. Udela berany berany duc a klidne te umlati".... Takze jsem Rolfa zrovna moc neuklidnil. Nastesti ovce nebyly na seznamu toho o co se mame starat: travu mely a vodu taky. Nanestesti se ovce nejak naucili prochazet elektrickym ohradnikem (i kdyz mel ctyri vrstvy). Poprvy jich proslo jen asi 5, takze jsme je celkem bez problemu (s pomoci ovcackeho psa :-) nahnali zpet.

Jenze podruhy... prisli jsme k ohrade, celkem v noci, a pri baterce vidime stadecko ovci. Rolf si myslel ze jsou tam kde maji byt, za svym ohradnikem. Ovci ocicka svitej cervene, postupne se jich rosvitilo 34, pak jsme prisli bliz, a ovecky Rolfa vyvedly z omylu: daly se na utek pres konskou ohradu. Oops. Obesli jsme je, a podarilo se nam je nahnat k rohu jejich ohrady (ktera byla pomerne nekonvexni). Pak ovce nemeli kam dal zdrhnout, a nejak se jim nechtelo prolyzt ohradnikem zpet. Bliz k nim se zase nechtelo nam, prece jen byly nahnany v koute a... jak ze se pozna beran?

A pak svetylka zhasly, chvili dramaticka pauza, a ovce byly pryc... Prochazeli jsme ohrady s baterkou, ale ovce nikde. Oops. Nastesti se schovali do sveho (dobre oploceneho, poctivy drevo, zadna elektrika) domecku a stacilo za nima zavrit vratka.

A pokud tam neumrely hlady, jsou tam dodnes :-).

14.8.2005 Vojaci a kola

O weekendu jsme udelali moc pekny vylet na kolech (jen kdyby v nedeli tolik neprselo). Vojensky prostor mezi Jestedem a Bezdezem je moc pekny, a plny zvere. (A potom taky plny bloudicich lidi, kteri chodi v kruzich. V nedeli jsme potkali jednoho 74-leteho (aspon tak jsem to pochopil, mluvil Rusky) Rusa bez vody, a skupinku cyklistu).

Na [N E] je velmi sympaticka chladaska, a zrejme by se dala i pujcit... Cestou zpatky bylo zajimave pozorovat pruvodci jak rebootuje ten jejich pocitac do ruky -- celkem dlouha a komplikovana operace, nakonec se nastesti podarilo.

17.8.2005 Jak nehledat geocache

Dneska jsem udelal par chyb, z toho nektere velke. Vydal jsem se na kole z cerneho mostu smer cache v osmikorcovem lese (u karaneho). To by bylo v poradku kdyby nebylo 7 vecer. Nejak jsem uplne nezvlad navigaci a jel jsem pres Celakovice. Oops. A nevzal jsem si baterku. Oops^2. Kdyz jsem dorazil 150m od cache, byla uz celkem tma. Rekl jsem si, ze dal radsi pujdu pesky a neulozil si polohu kola (normalni lenost, "to prece najdu").

No mozna jsem mel stesti ze jsem si ten waypoint neulozil. Takhle mi po 100 metrech doslo, ze jestli se okamzite nevratim tak uz kolo nejspis nikdy neuvidim. I takhle se hledani kola zmenilo ve velmi dobrodruznou zalezitost. Nasel jsem pri tom 2 cesty ktery tam nebyly kdyz jsem jel prijizdel... a po trose chozeni do kruhu jsem nasel i kolo. To uz byla totalni tma a nejlepsi svetlo co jsem mel byl display nokie 6230... s tim se geocache fakt najit neda...

Coz mi nezabranilo abych to preci jen nezkusil, ale kdyz jeste zacala stavkovat GPS (battery low, chtela me honit po okoli), pochopil jsem ze to fakt nema cenu. Zacal jsem vyjizdet z lesa, a dost me udivilo ze jsem se objevil ve Stary Boleslavi. Mel jsem stesti ze jsem potkal sympatickou slecnu na kole (jeste jednou diky) co me dovedla az do Celakovic. [No, a taky ji fungovalo svetlo na kole; to moje chvili svitilo, pak chvili blikalo no a pak uz ani neblikalo...]

Jo, abych nezapomel. Vlak co me mel hodit zpet do Prahy mi samozrejme ujel, asi o minutu.

18.8.2005 Jak hledat geocache

Neodolal jsem abych nezkusil ulovit geocache z kone... Hledani "Akinorev"u zacalo vstupem do vybehu... a pak zas jeho rychlym opustenim kdyz po me Hokyna vystartovala. Po druhym pokusu, tentokrat s kusem chleba v ruce uz to bylo ok.

GPS signal se z konskyho hrbetu chyta fakt blbe, ale nastesti jsem mel tahak s tim po kterych znackach mam jet. Nanestesti nekoho napadlo tahnout modrou znacku znacne dlouho po asfaltu. Na posledni odbocce se mi konecne podarilo jakysi signal zachytit. Chvili jsem si pohraval s myslenkou pokracovat v jizde s GPSkou v ruce, ale to by chtelo nejakyho rozumnyho kone, ne blaznivou arabku co se vseho boji a uskakuje pri tom do stran. GPSka putovala zpatky k pasu (pozorovani #2: jet s GPSkou na rameni taky skoro nejde) a cvalem dal.

Cache nalezena s napovedou, nechtel jsem kobylku nechavat privazanou moc dlouho. Teda puvodne jsem ji nechtel privazovat vubec, ale (pozorovani #3) to by opravdu neslo. (Dik za peknou cache).

Obzvlast zajimava byla cesta zpatky, zvlast pote co jsem se obdivovatelek kobylky zeptal kudy na Mukarov, a ony ukazaly opacnym smerem nez jsem prijel. Cestu domu nakonec navadela kobyla; obcas jsem ji zkontroloval podle kompasu, ale sla hodne presne. Diky ji.

21.8.2005 Jak chytat kobylu

Uz to skoro vypadalo ze Hokyna vyhraje: nechtela prijit na zradlo, neprisla ani kdyz jsem nakrmil vsechny ostatni kone, nenechala me k sobe prijit, nenechala me k sobe prijet na koni. Dospeli jsme k zaveru ze by bylo bozi kdyby ten jeji vybeh byl zmensovaci, tak na 2x2 metry; potom by sla chytit snadno.

...a tenhle napad jsme v zapeti realizovali. Stacilo na to asi 100metru ohradnikovy pasky, kterou jsme nesli ve dvou lidech tak ze kobyla byla na konci chycena mezi rohem puvodniho vybehu a nami nesenou paskou.

Vecer byla pout, Rolf doporucuje atrakci "Break Dance" (:-). Byl tam taky dum hruzy (pry nic moc). Nahlas jsem uvazoval, ze bych tam pritah Hokynu se Sonetou, ale Rolf me uzemnil ze tam urcite nemaj zadny kravy.

31.8.2005 Berounska oddysea

Pobliz berouna je takova mala, prijemna staj (hlidana takovym velkym, neprijemnym psem). No uz vim kudy rozhodne nevede rozumna cesta na kole z Berounskyho nadrazi. Fakt neni dobry jet pres Jarov, kolem lomu u bitova, a pak zjistit ze jsem na blbym kopci, a zase tech 200 vyskovych metru sjet...

3.9.2005 Oslava vzniku SuSE

...se konala na vode. Na sraz jsem dorazil o pul hodiny pozde, tak me promptne navrhli na strazce casu naseho tymu. Kupodivu se jim to ani nevymstilo. Doufal jsem ze bude slusny pocasi, takze jsem si misto stanu vzal jen zoufaly pseudo-stan pro pul cloveka, s tim ze budu spat venku. Trochu me znervoznovalo ze cely vecer blikal horizont, ale ostatni tvrdili, ze to bude nejaka diskoteka. Nebyla.

Pokouseli jsme se krast cizi vlajku; prvni pokus byl rugby-style, a tak uplne nevysel. Takze jsme vymysleli plan ktery nemohl selhat: na behace cekala lod pripravena preplout reku, s tim ze na druhym brehu vlaku "trochu" vylepsime (0wn3R3d by K02A). Plan neselhal, jen se nikdo nenamahal s nasim pronasledovanim.

Napad spat venku se po nekolika hodinach ukazal nepruchodny - zacalo krapat. Presunul jsem se do stanu, a zacalo poradne prset. Stan se rozhodnul promenit se v mokry pytel (spadla dolni cast), takze jsem rano "nebyl uplne suchy". Nastesti se pocasi trochu vylepsilo.

Voda byla vzhledem k mnozstvi anglicky mluvicich kolegu "zajimava". Lode otocene dnem vzhuru byly celkem bezna podivana. Trochu me mrzi ze jsem nestihnul "pomoct" s otocenim Petrovi lodi... otocil ji sam o sutr nez jsme se k nemu stihli dostat. Snad priste.

Celou dobu nam organizatori strkali indicie z deniku Zavise z jakehosi lesa. No, z jeho deniku vyplyva ze byl uplny idiot, protoze misto aby ukradnul lod a zdrhnul na ni si postavil vor a lod tam nechal pronasledovatelum, a navic misto aby poradne maknul tak psal denik. A sifrovat taky neumel. No aspon ze jeho poklad stal za to :-).

10.9.2005 Sazava II aneb verejne pohorseni u Propasti

Pozorovani: Kdyz jedete na 3 dny na Sazavu na konich, neni spatny napad vzit si konsky veci. Zvlast zapomenuty chapsy nejsou nic moc.

Pozorovani #2: Kdyz jedete na dve noci do spacaku, neni spatny napad vzit si neco se da oblyct do spacaku. Zarijovy noci nejsou az tak teply.

Pozorovani #3: Na velkym koni ubyha sazava o dost rychlejc.

Malem jsme vzbudili verejne pohorseni u hospody "U Propasti". [Novinovy clanek: Arabsky hrebec pripustil u hospody na propasti 3 kobyly, nez byl chycen nahatym majitelem. Autobus jeptisek musel byt hospitalizovan.]

No teda o kousicek. Kdyz Toris uhybal couvajicimu Sasovi (opravdu se mu nechtelo do vody), vsimnul si, ze neni nikde privazanej. Vydal se tedy smer hospoda. Ja jsem z Hokynou prave vylez z vody, takze jsem "nebyl zrovna moc oblecenej". Nastesti se nam Torise podarilo dostihnout vcas. Rolfuv blog

13.9.2005 Prvni nocni vyjizdka

Jeste bez baterky, priste uz ji budu muset vzit. Zato krasne svitil mesic. Bez sedla, zato s hribetem, a tryskem. (Note: ten trysk nebyl muj napad.)

Today was the first night trip on the horseback this autumn (well, weather certainly looks like autumn here). I did not have any light with me, and that was not too good. Fortunately half-moon provided quite a lot of light (we even had shadows). Unfortunately, that horse was scared of pretty much everything, and night only made it worse.

It seems horses really should have some lights built-in. It seems that horse already had sonar built-in, unfortunately she was unvilling to share results with me. [I wonder how efective horse echo-location system is. They certainly try it, but would they be able to sense wall in their way?] Last year I was riding with LED headlight; that worked pretty well but I can no longer find it. I modified bike light (battery powered) so that it is possible to attach it to the halter (using Velcro strips), lets see how it works.

2005/09/18 Rozpadla prehazovacka

Vylet po okoli Bezdezu a Kokorinsku na kolech. Jeli jsme az vlakem 20:04, a chvilema uz to bylo trochu psycho... ale nakonec dobry. Kolo se mi stihlo jeste dvakrat rozpadnout, par kilaku od domova uz definitivne, takze jsem ho v podstate pouzival jako kolobezku, ale nakonec jsem dojel. [Pozorovani: porouchana prehazovacka se da opravit hrubou silou -- asi tak na 65 km. Az se rozpadne docela, kolo jeste trochu jede; retez se tak nejak natahne vlastni vahou].

2005/09/21 Defense in depth

No, ze se me vlcanda v Beroune pokousi sezrat (jako kazdyho) jsem vedel; ona to dava celkem okate najevo. Pokazdy znova jsem ji predstaven jako kamarad, a pokazdy to vydrzi jen to jedno odpoledne.

Co jsem ale netusil ze ta potvora chlupata rozlisuje ruzny zony ve staji. Kdyz jsem se vratil z vyjizdky, tak me po prijezdu nechala, ale jen do chvile nez jsem se pokusil vratit sedlo do sedlovny. Oops. Nastesti mela dost slusnosti, a ty zoubky na posledni chvili nestiskla, jen mi dala vedet ze je ma.

Ke staji v Beroune je celkem kratka cesta, ktera se skoro neda najit... Asi stvorim fotoreportaz. Bohuzel fotky byly foceny mobilem a potme, takze to bude spis uloha na {B|b}ednu nez pouzitelny navod.

2005/09/23 Kobyly by mely mit reflektory

Ke konim by se mel dodavat roj svetlusek dopredu (a par cervenejch dozadu) -- pro jizdu potme. Bohuzel svetlusek se nejak nedostava. Uz pred par tydny jsem vylepsil cyklisticky svetlo o nekolik suchych zipu.

Jet do Berouna v patek odpoledne je spatnej napad, protoze tou dobou tam miri snad cela Praha. Vyjizdet v pul sesty z Prahy a autobus co nejel tomu taky nepomohl, a pak jsem se jeste zapovidal s Pavlem (zda se ze Haberlaky zna opravdu kazdej). Takze kdyz jsem kolem 20:00 vyjizdel, tak uz "nebylo uplne svetlo". Mesic jaksi jeste nevysel. Beroun trochu sviti... jenze jen na tech polich na strane u staje.

Tanksi se zdala byt idealni obeti pro pokus... a nesla to dost statecne. Prvni pokus byl pridelat baterku na licnici. Kobyla nic nenamitala, ale baterka takhle byla dost nanic -- svitila akorat kobyle pod nos. Asi aby se mohla lip past... Takze druhy pokus, tentokrat mezi nanosak a licnici. Bal jsem se ze kobyla bude slouzit jako osvetlovac oblohy, ale bylo to celkem ok... Kobyle se to libilo o neco min, ale za chvili to vypadalo ze se s tim naucila zachazet a svitila si kam chtela.

Takze mi to nedalo, a vyrazili jsme smer les. V lese byla proste tma, a videt bylo jen tam kam si Tanksi posvitila. Bohuzel ji zajimalo vsechno mozny jen ne cesta, oops. Nic moc pocit, celkem rychle jsem si prestal byt jisty jestli jsme na ceste nebo nekde v lese, takze jsem ji nechal at me z toho lesa zase pekne vytahla -- coz udelala celkem rychle a s chuti.

Kobyla by mela ziskat bobrika odvahy, ja tentokrat asi nic. Baterka na koni je pekna vec, ale chce to jeste jednu baterku na hlavu. [Zase ... s baterkou na hlave kdo potrebuje baterku na konovi?]

2005/09/25 SUSElabsi voda

...nebyla spatna, i kdyz Mathias na hacku na me byl trochu velke sousto, takze jsme se koupali. Nastesti bylo teplo.

Byla tam taky takova mala sifrovacka... zajimave misto byla slepa mapka s rimskymi cisly, a odkazem na Indiana Jonese... ten odkaz byl "X marks the spot". Trochu divny bylo kdyz jsme z mista kterym melo projit uz tak 30 lidi vyrazila uz druha srnka -- no samozrejme jsme byli spatne. Ale nakonec jsme ztratu nejak dohnali, a u vodniho stromu jsme byli prvni; pak dosel cas.

2005/10/9 Slepecky kun, druhy dil

Kdysi davno, v hucul klubu. Byla pulnoc, a ja jsem prochazel kolem ohrady kde melo byt 8 huculu. Nejaky hucul tam strasne rval, a nejak se mi nezdalo ze by ho bylo osum kusu. Taky ze nebylo, huculaci si otevreli dvere a sli na nocni prochazku. Tak jsem sel taky na nocni prochazku, az jsem dosel do ziveho lesa.

Ptate se jak vypada zivy les, mile deti? No byl to les ve kterem bylo az moc zvuku, a sem tam nejaky stin, presne tam, kam uz jsem nevidel. Chvili jsem se snazil nektery ze stinu dostihnout, ale marne. Pak jsem rozsvitil baterku, ozval se zvuk padicich kopyt, a les ztichnul.

Vypravu jsem opakoval po pul hodine, a tentokrat jsem se dostal na zivou louku u krizku. Zase stiny, jen jsem tentokrat mel dost rozumu abych nerozsvitil baterku. Postupne jsem se dostal az ke stinum, vysvetlil jsem jim ze jsem jejich kamarad a ze od nich bylo nanejvys odporne nechat kamarada samotneho v ohrade, a po dvojicich (jednoho na balikovym provazku, jednoho za pacesy) jsem je zacal vracet zpet do ohrady.

Jenze kdyz zbyli posledni tri huculaci, role se otocili. Huculaci se rozhodli ze do ohrady pujdou sami a dobrovolne. Bohuzel se taky rozhodli ze pujdou druhym vchodem, ktery byl za temnym lesem. Tenkrat jsem pouzil jednoho huculaka misto slepeckeho psa, a on me celkem v poradku protah' ... no temnym lesem plnym pichavych vetvicek, doliku a jinych pasti.

V nedeli prijeli dve zakaznice na placenou vyjizdku... s tim ze krok, klus, cval radsi ne. Kdyz jsme vyjizdeli bylo kolem 18:30. Vzali jsme 3 kone, 3 sedla, 3 deky a 3 uzdeni. A presne 0 baterek, a 0 telefonu. Az do pulky vyjizdka probihala celkem hladce. Jeli jsme kolem rybniku Stihlacaku a holciny jsem mezi tim ukecal ze ten krok/klus nemyslely vazne.

Jenze zacala byt tma, prilis tma na to aby se dalo nacvalat v lese. Jednoduche reseni, vyjeli jsme na louku smer Dubina (krok, klus, cval, vse ok), pak na pole. Jenze tam jsme nejak Strakacovi ujeli -- zrovna vecerel -- a on nas dojizdel cvalem. Chvili to vypadalo ze zastavi Hance o zadek, jenze Hanca ma svuj zadek rada a tak mu naznacila co si o tom mysli. Strakac tedy na posledni chvili uhnul doprava a zabrzdil... cimz poslal jezdkyni plavnym kotrmelcem dolu.

Ooops, takze krokem domu. Nevadi, je tam pekna siroka cesta... aha, bohuzel se k ni jde pres bazinu, a neni to uplne snadny trefit. No nevadi, kobyla me tam prece zavede, je to nejkratsi cesta.

Jenze co si o tom mysli kobyla? "Ne ne, tam urcite ne, tam je bubak. Tamhleten.". A mela pravdu, z lesa se ozyval divny zvuk, zrejme tam projizdel ten kun co jsme ho videli pred chvili (a povazovali za jelena s jezdcem). Asi bych ji ukecal bliz, ale ze by navigovala nebyla sance. (Ano, uhodli jste, Soneta).

Takze jsme sli oklikou, ve ktere taky byly nejaky bubaci. Tak jsem bubaky serval a oni nastesti zdrhli.... Jenze pak nastala cesta domu v uplny tme. Ta zakaznice co mela bilou Hanci mozna mela sanci videt jeji usi -- ve svetlejsich castech lesa. My ostatni jeli poslepu, navigovala nas Soneta.

Asi bych ji mel podekovat, protoze nas dovedla spolehlive a v poradku, a to vcetne hribete ktery se ty noci chovalo velmi slusne.

2005/10/28 Zavody na chciply ovci

Teda, ve skutecnosti to byly zavody na sedle na dece na chciply ovci na strakacovi. Nejdriv byla celkem dlouha vyjizdka, ale jen krok-klus. Strakac se choval az prekvapive slusne.

Kdyz jsme vyjeli na slalom mezi tyce, tak se choval taky velmi slusne, asi tak prvni 3 tyce. Pak to kamsi sbalil. Oops. Na barelech to zkusil znova, takze jsem vzal uzdeni a utikal chytit za Hancu. Pri nalezani mela nejaky poznamky ("nechces se radsi vratit zpatky na zem? bac!"), a na barely jsem to nestihnul. [Teda, mimo soutez, bylo by to na 2hy misto].

Pak nasledovala klicova dirka, celkem prekvapko. Zase druhy misto a pekna stuzka. Bohuzel selhal zaviraci spendlik, tak jsem stuzku nechal.. bohuzel ve Strakacove dosahu, ktery si zrejme svoji neucast v klicove dirce vzal osobne, a tak mi aspon sezral stuzku. No nic. Pak jsem jeste dostal ranu do hlavy od dveri (nevim jak to dokazali... Hanci jim nejspis "trochu" pomohla) a totalne selhal pri pokusu jet parkur na Hanci. Pry je na takovyhle srandy uz moc stara...

(dalsi)

2005/10/30 Soson, baterka, a vyprava z Masojed

Cas se posunul na zimni, takze se zacalo stmivat *hodne* brzo. Proto me trochu vydesilo kdyz jsem se dozvedel ze mam vyst vyjizdku od ctyr (dvouhodinovou). Vzal jsem s sebou sileny svetlostroj na kone, baterku na celo, mobil s diodovym svetlem, a jednu baterku pro jistotu. Nastesti zakaznici meli rozum a nedorazili. (Predchozi davka zakazniku nemela rozum, dorazila, a povetsinou vystoupila za jizdy.)

Pridelal jsem Sosonovi baterku na ohlavku (na provazovce nedrzi nic moc :-(, v kroku to jeste jde, ale v klusu a hlavne cvalu lita, a vypada to jak diskotekovy osvetleni). Uz ve staji byly komentare jako "chudacek ponicek, to chci taky!".

Dojel jsem az k dubine, pak doprava pres potok, a najednou se na obzoru ozvaly nejaky hlasy. Rikal jsem si, ze to bude dobry, jestli jsou to myslivci tak me nezastrelej protoze svitim jak vanocni stromecek. "To bude nejakej blaznivej motorkar". Branil jsem se ze mam kone, ale nejak mi to nechteli verit. "Ty vole, ja vidim konskyho ducha. Uz nikdy nebudu pit." Aha, tak to snad nebudou myslivci, ale turisti. "Hele, to bude ozralej kun, sviti si ocima". No, skoro presne. "Ne, to bude horsky kolo."

Tak jsem k nim nacvalal. Dost me prekvapilo kdyz jsem potkal partu cowboyu na konich. Neverili vlastnim ocim ani kdyz jsem byl 2 metry od nich... Ja jsem taky neveril vlastnim ocim, protoze jeden z tech koniku vypadal jak strakac. Jo a asi mam slibeny nejaky piti :-).

2005/12/07 Tak jsem si rikal ze me dlouho neshodil zadnej kun...

Tak to dneska Tasunka napravil. Asi drzi rekord "nejmensi kun co me sejmul". Omlovou mi budiz ze tam byla uplna tma a ze zrejme o neco zakop' protoze si kleknul. Proste zpode me najednou zmizel...

Pak to zkusil jeste jednou, ale to uz jsem neco tusil, takze jsem se podrzel. Asi jsem to nemel delat, takhle mel chudak problem dostat se zpatky na vsechny 4.

Jo, jeste par pozorovani. Mit s sebou baterku je fajn, ale bez baterii je celkem nanic. Dve baterky a zadny baterie taky nic moc. Nastesti Rolf mel telefon, a Juras je docela dobrej v navigaci smerem domu -- zajimavy ze sel po cichu. Dokonce za to dostal jablko ;-). [Teda... ne ode me.]

2005/12/10 Rodeo na Fanym

Navstivil jsem Petru v Unhosti. Vyjizdka probihala v poradku -- Fany je tam pry nejhodnejsi -- az do prvniho cvalu. Nejak moc to hazelo. Ptal jsem se, ale Petra tvrdila ze to on proste dela. Jenze pri druhym cvalu zacalo pekny rodeo. Proste neco jako nastvanej Miky, jenze tenhle kun byl malicko vetsi. Holky se vyborne bavily, do chvile nez jsem je zacal predjizdet, pak jsme se nastesti s Fanym nejak dohodli.

Na poslednim poli mela Petra skvely napad -- dat si zavody. Uplne se nam nepoved' start, v cili jsme jeste byli treti, ale u staje uz to bylo pekne druhe misto :-)... jen Marketa nejak nebyla rada.

2005/12/19 Seznameni bilyho s cernym

Je, hele, hezkej bilej kamarad, co bych mu tak dal. Nebyla by kytka?

No jo, lepsi jsem nesehnal.

Kytka nic moc, tak si aspon budem hrat.

Hele, velky kamaradi!

Sakra, voni kousou!

Jeste se o tebe podrbu...

Vy dva maly, nechte se!

My jsme sice maly, zato jsme dva!

Co to tam mas dole? (Ty nejsi kobyla?!)

Kousnu ho do nohy, bude legrace.

...a byla.

2005/12/20 Mala vyjizdka na nevelkejch konich

Vytahli jsme nejakou welshku (pry ostra, tentokrat nebyla, jen se mi snazila sezrat obleceni), a ponika. Pamatna hlaska: "Nebori se to tady nejak?" "Taham nohy po zemi tak asi bori.".

2005/12/22 Kun hleda jezdce

Mozna by bylo fajt udelat stranky "Kun hleda jezdce" :-). Co takhle?

2005/12/26 Letecky den s Oskarem

Oskar nejenze ma na boxu cedulku "Pozor, liny kun", ale ona je to i celkem pravda. Co jsem netusil ze linej kun se zaroven muze lekat... no, muze. Asi tomu uplne nepomohlo ze jsme prosli podchodem nad kterym potom projel vlak, dodavka se mu taky nelibila. Problem nastal az na dalsi louce; ta se mu sice libila, ale nelibilo se mu ze jsem vzal do ruky oteze pri nasedani... takze me promptne zase vysednul.