Letní dětský tábor Křesťanského společentví Hradec Králové

20.-30.července 2000

Spálenec 2000

Téma: ŽIVOT KRÁLE DAVIDA

Heslo: ŽIJ JAKO KRÁL

 

Táborová hymna

(od Danky P.)

Hospodin byl štítem Davidovým

a on je stejný včera i dnes

na věky je stále týž,

proto i já dnes můžu žít jako král,

můj Bůh to pro mě přichystal.

Personál:

vedoucí tábora

Michal Řada

ZDRAVOTNICE

Gábina Hudáková

VEDOUCÍ LVÍČAT

Radek Baloun

VEDOUCÍ ŠUMPULEK

Michal Řada

Jana Balounová

Jana Jirmanová

Dana Pechánková

Dagmar Morávková

Ivana Petrů

Ivana Vavřinová

VEDOUCÍ MRAVENCŮ

Jirka Vaculík

Kuchyň

Pavel Marek - šéfkuchař

Petra Pohanková

Pavel Matouš

Jana Radostová

Ludmila Kutá

Pavlína Vaculíková

Zdeňka Válková

DĚTI:

LVÍČATA

Ondřej Baloun

3

Dáša Matolová

7

Sára Balounová

6

Jan Pechánek

7

Daniel Čapek

7

Adéla Pekárková

7

Jan Čapek

6

David Petr

5

David Grossman

6

Alžběta Plačková

6

Jan Kovařík

6

David Radosta

6

Áron Lisý

5

Adéla Růžičková

7

Marek Lisý

7

mravenci

Tomáš Gavlas

9

Zuzana Petříková

8

Jan Hloušek

8

Marek Plaček

8

Markéta Jandová

10

Kateřina Růžičková

9

Helena Kutá

9

Kristýna Sadílková

8

Lukáš Kvapil

8

Dominika Suchá

9

Noemi Lisá

9

Filip Svatoš

9

Bronislava Pacholátková

9

Andrea Vaculíková

10

Klára Pekárková

9

Karel Zemek

10

Barbora Petrová

8

šumpulky

David Čaňo

11

Klára Kutá

12

Roman Dašek

12

Markéta Plačková

11

Oliver Hudák

12

Marek Stonavský

15

Jakub Janda

14

Ondřej Stonavský

12

Štěpán Janda

12

Tomáš Suchý

11

Lucie Kociánová

13

Michal Zemek

12

Markéta Kráčmerová

13


Naše společná táborová foto


Z táborového života

Čtvrtek 20.7.00

Odjezd v 11 hod z hradeckého nádraží (kufry jedou autem). Po příjezdu na vysokomýtské nádraží se celá skupina přesunula před radnici, kde je již čekal pan starosta. Uvedl nás do zasedací místnosti, občerstvení, povídání o VM, udělil výsadní právo k utáboření:

"Já, starosta města královského, uděluji Vám příchozím povolení utábořit se v tomto kraji. Jako vzácní hosté jste tímto obdrželi výsadní právo pobývat na území Jetmarova mlýna ve Spálenci. Hospodin ať Vás chrání." Bohuslav Fencl, starosta města Vysoké Mýto.

Obhlídka mlýna, ubytování, slavnostní nástup, rozdělení do oddílů, seznamovací hry. Jsou tady zase kočky - dvě malá koťata, děti je už zase tahají a lezou do kuchyně (kočky). Spát jdeme v  0.00 (jen někteří) - Gábina už spí od 10 - bude zítra dělat prohlídky, Pavlína půjde spát asi až ráno - nemá ještě hotovou nástěnku na rozcvičku.

Úsměvy dne: nejmenší odd: - každý se představoval, jak se jmenuje, kde bydlí, jak mu mají kamarádi říkat. Sára B. řekla: mě můžete říkat Sárinko - beruško.

Lítají tady hodně vosy: Oliver: To jsou ale hovada ty vosy.

pátek, 21. července 2000

Budíček až v 7,15 - posun kvůli pozdním večerkám vedoucích. Ach ty přípravy programů!!! Nejmladší hoši se pokusili posunout budíček na 6,00 ale byli umlčeni. Kartičky s ovečkami rozptýleny na louce tak dokonale, že jich ze 160 asi 20 chybí - snad je ještě někdy najdeme. Housky se sýrovou pomazánkou byly obzvláště vypečené. Všechny plánované diety se odkládají až po táboře. Absolutní zákaz tahat kočky. Hlazení povoleno ve volném čase. Zataženo, asi 20°C. Učíme se v lese odhadovat vzdálenosti a velikosti - podle některých dětí měřím až 5 m. Kdo bude dělat Goliáše??? Úpolové hry - přetahování se dařilo dobře - kdo prohrál se dobře poznalo podle vrstvy bláta na kalhotách. Filé s bramborem. Začalo pršet. Asi ve 14 hod zase přestalo. Vybrali jsme názvy oddílů - prťata jsou lvíčata, prostřední - mravenci, nejstarší - nejdřív chtěli být kompoti, choboti, suchaři nebo broskvičky - co nakonec vyhrálo se nepodařilo zjistit, prý až zítra. Vlajky budou dodělané až ráno, slogany taky. Hrachovka k večeři byla mocmocmocmoc dobrá. Šátky se podařilo krásně nabatikovat - lvíčata oranžové, mravenci - fialové, nejstarší -zelené. Několik dětí kašle (Daniel Čapek měl i horečku), jiné bolí bříško - ostatní děti se za ně aktivně modlí. Večer společná bohoslužba ve stodole s vedlejším táborem (křesťané z Moravy - organizace Royal Rangers). Konec až kolem 23 hodiny - Michal opět posunuje budíček - tentokrát na 8,00 - doufám, že to přijmou stejně radostně i lvíčata, která o tom nevědí, protože v době tohoto chvályhodného rozhodnutí už spali. Bohoslužba se dotýkala i nevěřících dětí. Budeme dělat večerní bohoslužbu ve stodole obden.

Úsměvy dne: Oliver si přišel poněkolikáté přidat hrachovku, "Nebyla by ještě polévka? - "Ne?" " A ani hrachová?" Zuzka P. u okénka: "Já bych prosila bez masa a bez omáčky". Áron při vymýšlení sloganu pro oddíl lvíčat: "Já bych jeden slogan měl: My jsme malé ryby, neděláme chyby."

Ve 23,30 jdeme spát.

sobota, 22. července 2000

Rohlík s nutelou, nic nezbylo. Na nástupu pokřiky a vlajky. Nejstarší jsou "Šumpulky" - šumivé ampulky, pokřik: "šššššššššš", mravenci: "Mravenci jsou bratři síly mají za tři, pilní jsou jak včelky, chodí do nedělky. Mravenci se mají rádi, protože jsou kamarádi. Jiřík jim rád pomůže, za zlobení nemůže. Ahóóóój." lvíčata: "My jsme malá lvíčata, hraví jsme jak koťata, se všema si hrajem rádi nuda ta nás neodradí, jednou budem králové, to se těšte pánové, waaaaauw". Výroba nádobek na olej ze samotvrdnoucí hlíny - je třeba pracovat rychle - aby hlína neztvrdla. Hotové nádobky nejsou tvrdé ještě ani po večerce. Neprší, občas vykoukne i sluníčko. Koprová omáčka s bramborem nebo knedlíkem. Knedlíky nezbyly, brambory ano. Odpoledne postřehový závod v blízkém lese. Hledání oveček připevněných na stromech (papírových). Nikdo se neztratil - našly se i všechny ovečky. Sbíráme ostružiny, maliny a babky (houby). Šumpulky běžely navíc i azimuťák - mručely, že to bylo moc krátké - chtěly by aspoň 4 km. Po návratu volný program, fotbal nejstarších s vedoucími. Lvíčata zase řádila v písku. Chléb s paštikou. Koupání všech dětí. Teplá voda vyšla dokonce i na vedoucí. Vzhledem k velikosti bojleru docela zázrak. Daniel nemá horečku a celý den nekašlal. Většině ostatních dětí se znatelně ulevilo.

23,45 jdeme spát.

neděle, 23. července 2000

Vzbudilo nás sluníčko. Budíček dětí v 7,15 poprvé všechny lvíčata spaly a nemohly jsme je vzbudit. Rohlík s máslem, bílá káva měla úspěch. Vyrábíme praky, sbíráme maliny a ostružiny, našli jsme hodně babek a bedly. Mravenčí pětiboj - aneb ve dvou se to lépe táhne. Dvojice řežou pilou, vodí se navzájem po kládě, nosí těžká polena, přenáší se krabice, poslepu se chodí slalom mezi stromy a zjišťují, že některé věci člověk sám nezvládne. Rizoto bylo moc dobré. Venku je teploučko, trička, kraťasy. Odpoledne každé dítě přemáhá svého Goliáše - umýt záchody, uklidit po nejmladších talíře, udělat něco milého pro někoho neoblíbeného, Před večeří proběhla rekonstrukce bitvy v údolí Elah. Izraelci porazili Filistínské na hlavu. Zranění žádná, děti se vrací všechny. Pavel Pechánek si odvezl Honzíka domů - má horečku, a celý den ležel. K večeři krupicová kaše (naštěstí zbylo i rizoto). Večerní bohoslužba ve stodole, krátké slovo, na výzvu k obrácení reagovalo asi 7 dětí, ostatní děti se za ně modlily. Některá lvíčata nám tam usínala. Budíček posunujeme na 8,00.

23,50 jdeme spát. Keramika stále ještě není tvrdá.

pondělí, 24. července 2000

Vstáváme až v 8,00 - některé děti ještě spí, ani se jim nechce vylézt. Sluníčko zase kouká do oken. Chléb s margarínem a mrkvičkou. Vyrábíme hudební nástroje - zvonky z květináčků, kastaněty z vařeček, Máme opravdu šikovné děti. Kuře s bramborem. Bylo sice asi s půlhodinovým zpožděním při kterém děti u stolů skandovaly "jídlo, jídlo, ", ale jinak to byla obvláště vypečená mňamka. Oštěpařský trojboj. Organizace se se zájmem ujali nejstarší kluci. Po pomerančové svačince děti připravovaly scénky na večerní táborák. Vatra připravená mravenci (hlavně Jirkou) vzplála na pátou Jirkovu sirku. Opékání vuřtů, chlebů, jablek. Děti ztvárňovaly nějakou zkušenost s Bohem, zážitek nebo příběh a to tancem, pantomimou, obrázky, Spát jdou kolem 22,00 - budíček v 7,30. Keramika ztvrdla, Týna si do vázičky nalila vodu, tak zase změkla.

Spát jdeme v 0,15 hod.

úterý, 25. července 2000

Budíček v 7,30. Leje jako z konve. V noci byla silná bouřka, některé děti se vzbudily a modlily se. Všude jsou kaluže, bláto, napršelo do stanů i na půdu. Rozcvičku rušíme. Se závodem v lese to vypadá bledě. Pršet přestalo v 7,35, vykouklo sluníčko. Tak to se závodem přeci jen zkusíme. Rohlík s marmeládou. Jdeme s Janou vyznačit trasu. Jsme úplně promočený, bude to náročné - ale děti po něčem takovém akčním pořád touží, tak si to užijí. Přijela k nám návštěva z hygieny - připomínky byly, ale tábor nám nezrušili. Závod UPS "Útěk před Saulem" začíná v 10,50. Je docela teplo, ale běží se povinně v holínkách, což se později ukazuje jako velice dobré rozhodnutí. Střelba ze vzduchovky, házení na cíl, skládání biblického puzzle, topografické značky, šplh, odhad vzdálenosti, podlézání překážek. Do tábora se vracely udýchané blátivé kuličky - někdy bylo dost obtížné i přečíst kontrolní kartičky. Ale spokojenost byla a to je hlavní. Zdá se, že dnes máme kontrolní den - po hygieně dorazil i Denis s rodinou. Špagety s omáčkou. Výroba z přírodních materiálů - kluci pruty a hole, holky korále z jeřabin, Navečer dlouho očekávané a vyžadované fotbalové utkání vedoucích s nejstaršími kluky. Vedoucí (Michal, Jirka, Radek, Dana, Ivana) díky své taktice a zkušenostem (jen ta fyzička pokulhává) těsně zvítězili 5:4 - doufám, že budeme zítra chodit. A to chtějí šumpulky co nejdříve odvetu !!! Chléb s rybí pomazánkou. Koupání mužstva. Zmožená a umytá lvíčata už od 20,30 chrupou. Večerní bohoslužba do půlnoci. Došlo k duchovnímu průlomu - děti chválí, modlí se, prožívají Boží přítomnost. Několik dětí bylo pokřtěno Duchem svatým a mluví v jazycích (Andrejka V., Káťa R., ). Děti se modlí jedny za druhé. Zdá se že dojde ke změnám v plánovaném programu - jsou důležitější věci v životě dětí než zábavný program. Budíček jako tradičně posunujeme. Děti už podle očekávání využily zkratku dopoledního závodu UPS - úmorně prodloužené sdílení.

Úsměvy dne: Honzík Kovařík (6 let) při závodu šel. Honzíku přidej vždyť běžíš na čas !!! "Jo? A kolik času na to ještě mám?"

středa, 26. července 2000

Budíček v 7,30, starší děti v 8,00. Chléb se sýrem. Prší. Chystáme se na pochoďák do VM. Dáša Matolová si sbalila pastelky, sešit, hračky, - vrácena výstupní kontrolou. Děti se modlí, aby přestalo pršet. Přestalo. Jdeme. Vyhlídková věž Pražské brány. Jungmanovy sady. Rozchod na náměstí. Už zase prší. Lvíčata převážíme zpátky autem. Volný program. Bramboračka.

Úsměvy dne: Áron: "já bych toho Goliáše (hvězdička za překonání nějakého osobního problému) za sebeovládání nemohl dostat." Proč? "No protože nevím co to znamená."

Oliver (12 let) při úklidu: "Proč jsem dostal tak málo bodů za úklid? Vždyť jsem měl vojáčky uklizený." (pozn: vojáčky ano, ale s ostatními věcmi to bylo horší). Broňa: "Strejdové kuchařové, vy jste oba Pavlové, ale já už vás rozeznám - ty máš vlasy a ten druhej strejda má kolečko." (tzn. plešku)

čtvrtek, 27. července 2000

Budíček v 7,30. Trochu prší. Rozcvičku lvíčat rušíme, ostatní vstávají déle - ti už ji mají. V té době už lvíčata konzumují rohlíky s nutelou. Mefíbošetův běh. Běží se jednotlivě, podlézání, nošení klády, běh se svázanýma nohama, kelímek s vodou. Lečo s bramborem. Výroba dárků pro děti na hradecké onkologii. Volný program, fotbálek. Těstoviny s mákem. Večerní bohoslužba, uvěřilo několik dalších dětí, v jazycích začal mluvit Marek L., Noemka, Sára a další děti. Připravujeme materiál na zítřejší biblickou stezku. Spát jdeme v 1,00.

pátek, 28. července 2000

Budíček v 7,30. Neprší. Chléb se sýrem a zeleninou. Více odpočinkový den. Lvíčata staví celé dopoledne v lese domečky - užívají si svého volného programu. Mravenci a šumpulky hrají v lese bojovku - dvě družstva s čísly na čele - komu je soupeřem přečteno jeho číslo vypadá ze hry. Bojovka měla velký úspěch. Těstoviny se špenátem. Přípravy na biblickou stezku. Tříčlenná družstva (lvíče, mravenec, šumpulka) si překreslují mapu lesa, ve kterém je 13 stanovišť - hod oštěpem, odhady, biblické otázky a doplňovačky, poznávání rostlin a zvířat, Na splnění všech úkolů mají celkem 2 hodiny. Po 16 hodině se přesunujeme k lesu, kde bude start. Všichni jsou napnutí, adrenalin stoupá. Vedoucí odchází na svá stanoviště. Obloha je trochu tmavší než obvykle. Michal odpískává start přesně v 16,25 hod. Děti se rozbíhají po celém lese. Kolem 16,45 se spustil hustý déšť, blesky, hromy - v lese je tma jako večer. Přerušujeme hru, sbíráme po lese děti - některé vůbec nechtějí skončit, i když jsou úplně promočené. V lese se zapomněla trojice závodníků a šéfkuchař s jednou z vedoucích - vzhledem k tomu, že jsou zasnoubení, tak je na rozdíl od dětí nehledáme. Nakonec se všichni vrátili. S pomocí nejstarších zabavujeme do večeře děti na pokoji. Brambory s cibulkou. Lvíčata jdou do postele už po 20 hodině - rekord - uvidíme, kdy vstanou. Starší děti jsou napnuté, protože tuší, že bude noční hra - zdá se, že nás k tomu asi opravdu donutí - leda že by v noci pršelo. Pršelo a navíc jsme dost utahaní, takže noční hru rušíme.

Úsměvy dne: Davídek Radosta (6): "Já občas něco hledám, to jo. A já to pak i najdu - ve svém kufru a někdy i v Bětčině." Michal Ř.: "A děti, ty jogurty si pořádně zamíchejte, marmeláda je až na zemi. (myšleno na dně)" Michal Ř.: "Chcete tam u dětí zatopit? Ne. No jo vy si to tam zaprdíte jé, ty to natáčíš!!!" Michal R. (večer): Tomu Míšovi jsme zase nepopřáli. (měl už včera narozeniny)

sobota, 29. července 2000

Budíček v 7,30 chléb s medovým máslem. V noci dost pršelo. Vyrážíme do oblíbeného lesa na ještě oblíbenější bojovku s kartičkami. 2 družstva dětí, na stromech kartičky s očíslovanými písmeny dávajícími dohromady zprávu. Vedoucí jim brání v tom, aby mohly doběhnout přečíst kartičky. Děti hru právě kvůli boji proti vedoucím milují. Brambory s květákem. Blíží se táborová pouť. Kvůli dešti a delším přípravám začínáme až kolem 16,30. Máme deset stanovišť - chůdy, šplh, puzzle, rybaření, házení šipek, běh po papírech, házení na Goliáše, Za chvíli se vytvořila fronta u stánku s odměnami. Děti se pokusily stánek vykoupit za body, které mají za získané hvězdičky a za výkony v disciplínách, ale protože se Dana s Dášou ukázaly být dobrými obchodnicemi, nakonec se jim to nepodařilo. Čočka na kyselo, párek. Večerní bohoslužba, tradičně ve stodole, se protáhla asi do půl dvanácté. Po uložení dětí se rozhodujeme pro noční hru. Tu připravuje naše zasnoubená dvojice, Jana a Pavel, a to skutečně originálně. Pěkně napříč lesem, ostružiním, přes škarpy, padlé kmeny, což se v té tmě ukazuje jako skutečné dobrodrůžo. Nakonec jsme se všichni vrátili šťastně do tábora a zalehli někdy po 3 hodině ranní.

neděle, 30. července 2000

Vstáváme kolem 8 hodiny. Leje jako z konve. Vánočka s marmeládou. A je tu nejoblíbenější táborový program. Balíme, balíme, uklízíme a balíme. To, že některé děti najdou většinu svých věcí je fakt zázrak. I tak nám zbyla taška věcí, které jsem neudaly. Průběžně nám odjíždějí první děti, pro které dorazily rodiče. Čína s rýží. Poslední nástup, vyhlášení celotáborové soutěže ve sbírání oveček, rozdělení balíčků na cestu. Naposledy hesla oddílů, naposledy hymna a Michalovo "pozor, k odjezdu domů rozchod " ukončuje 7. ročník dětského letního tábora Křesťanského společenství Hradec Králové.

Děti odvážíme na nádraží autem - ještě jsme při tom pořádně zmokli. Vlak odjíždí v 14,10, do HK, kde nedočkavě čekají rodičové, dorážíme v 15,50.

Tak zase za rok. Kde? Zatím těžko říct. Na Spálenec se už nevejdeme - nové místo ještě nemáme.

 

PS: omlouvám se za všechny pravopisné chyby, ale myslím, že o ty ani tak nešlo.

Zaznamenal R. Baloun

A na závěr ještě hodnocení Michala Řady, vedoucího tábora:

Hospodin nám mocně žehnal a díky jemu jsme mohli zažít neuvěřitelné věci. Ještě před táborem měly na našem táborovém místě tábor Royal Rangers z Valašska. Většinu času jim propršelo, ale měli večerní bohoslužby. Na jedné jsme byli přítomni a viděli jsme, jak se některé děti obrací k Bohu a některé jsou naplňovány Duchem Svatým. Velmi nás to povzbudilo. Jelikož se náš tábor měl s jejich táborem krýt asi 2 dny, dohodli jsme společnou bohoslužbu.

Předchozí zkušenosti se na ní sice neopakovali, přesto jsme mohli přijmout diky tomu veliké požehnání a rozhodli jsme se, že v dalších dnech budeme obden pořádat večerní bohoslužby, jejichž hlavní naplní bude chvála a uctívání.

Hned na té druhé začal Pan jednat. Byli jsme překvapeni z toho, že když hrajeme chvály "pro dospělé", že se děti zapojují, neruší, ale chválí Pána. Zaznělo kratší slovo zakončené výzvou k obrácení, na kterou reagovalo 7 přítomných dětí. Byli jsme nadšeni. Chvála Pánu. Ale Boži dílo zdaleka neskončilo.

Další noc nás přepadla drsná bouře s velikou průtrží mračen. Drsná proto, že některé blesky uhodily přímo nad námi. 2 kluci, kteří spali ve stanech, se v noci vzbudili a spolu se 2 hodiny horlivě modlili, dokud vše neustalo. Modlili se i děti, které spaly na půdě, protože zatékalo střechou a kapala na ně voda.

Na další večerní bohoslužbě se začaly dít věci. Slovo bylo zakončeno výzvou, kdo chce být naplněn Duchem Svatým. Přihlásilo se mnoho dětí. Modlili jsme se za ně a mnoho z nich začalo mluvit v nových jazycích. Nevěřili jsme vlastním očím.Po určité době jsem oznámil, že je poslední chvála. (Bylo 22:30). Pan však skončit ještě nechtěl. V ten okamžik nastal jakýsi průlom. Mnohé děti začaly uctívat Pána, brečet, některé dostávaly různá břemena. Začaly se samovolně tvořit hloučky dětí, které se modlily. Boží přítomnost byla velice silná. Pan si děti používal. Nikdo z vedoucích jim neříkal, aby se modlily - oni se horlivě nahlas modlily a povzbuzovaly.

Jestli jste někdo četl knížku "Děti probuzení", kterou vydalo nakladatelství Samuel, tak se jednalo o něco podobného. Diky Bohu. Skončili jsme někdy chvíli po půlnoci.

Další bohoslužbu jsme se rozhodli mít i spolu s nejmenšími dětmi (5-7 let), aby i ony mohly být přiváděny do Boží přítomnosti. Na této bohoslužbě jsme zažívali veliký tlak od nepřítele, který se nás snažil paralyzovat. Neprošli jsme úplně skrz, ale i přes to Pan jednal. Několik děti uvěřilo a několik bylo naplněno v Duchu a začaly mluvit novými jazyky.

Poslední bohoslužbu jsme strávili před Boží tváří. Mnoho jsme chválili, nějakou část se děti modlily. Sečteno a podtrženo - obráceno bylo cca 11 dětí a cca 18 bylo pokřtěno Duchem Svatým a začalo mluvit novými jazyky. Jsme Panu vděční za Jeho dílo a modlíme se, aby to nepřestalo. Abychom nesklouzli ke starému způsobu vedení děti, ale abychom je vedli dál v Duchu a v pravdě.

Děkujeme všem, kteří se za náš tábor modlili. To, co jsme zažili, nebylo dílo žádného jednotlivce, ale dílo Ducha Svatého, kdy se Bůh svrchovaně rozhodl, že nám požehná a uvolní na děti svoji moc. Kéž je to povzbuzením pro každého, kdo s dětmi pracuje, že Bůh nemlčí, ale mocně jedná. Věřím tomu, že právě děti si Bůh používá v přicházejícím probuzení v církvi v ČR.

Díky Bohu a Pokoj Vám.