Uvod do LaTeXu

LaTeX


LaTeX je sazeci program rozsireny temer na vsech platformach. Nutno podotknouti, ze "LaTeX" je nazev pouze pro jedno velke makro TeXu (zname napr. MusicTeX, AMSTeX,...). LaTeX je vlastne jakysi jazyk, kterym definujeme (podobne jako v minulem kursu HTML), jak ma stranka vypadat.
1. dokument v TeXu
Druhy prostredi v TeXu
Poskladani dokumentu
Preklad, prohlizeni, tisk dokumentu
Literatura o LaTeXu
Link na TeX-related documentation
TeXHelp page

Vyhody a nevyhody

Struktura vstupniho souboru

\documentstyle[volby]{jmeno_stylu}

tento prikaz musi byt jako prvni. Pak mohou nasledovat definice platne pro cely dokument. V TeXu piseme text naprosto normalne a pokud chceme prejit na novy odstavec, jednoduse odradkujeme. Tim vytvorime novy odstavec. Jednoduchy dokument zacneme:
\begin{document}
a ukoncime
\end{document}
jsou to jakesi programove zavorky.

Jmena a druhy stylu

article - clanky, prednasky, seminarky, manualy,...
report - pro delsi zpravy, ktere obsahuji vice kapitol, diplomky, skripta.
book - pro knihy
letter - pro dopisy

Volby k stylum

11pt - pismo vysoke 11 bodu
12pt - pismo vysoke 12 bodu
leqno - cislovani mat. rovnic vlevo misto vpravo od rovnice
twocolumn - pro tisk do dvou sloupcu
twoside - pro oboustranny tisk
czech - pro dokumenty v cestine

Specialni znaky

Uvozovky

V cestine vypadaji uvozovky ponekud jinak nez v anglictine a sazi se:
\uv{text v uvozovkach}

Sazba ceskych textu

Ceske texty muzeme psat v cestine (pokud nam to editor dovoli) nebo v TeXovske syntaxy:
\v{c} - hacek nad c
\'{y} - carka nad y
\'{\i} - carka nad i (\i je treba proto, aby nam zmizela tecka nad i)
\accent23o{u} - krouzek nad u samozrejme

Jednoduchy dokument v TeXu

\documentstyle{article}
\begin{document}
Prvni \v{c}esk\'{a} veta.
\end{document}


Takhle nejak vypada prvni priklad z TeXovskych ucebnic. Doporucuji vyzkouset, velice pekne!

Jednopismenne predlozky

TeX nam samozrejme umi hlidat i jednopismenne predlozky a spojky na konci radku (podle Pravidel ceskeho pravopisu tam nemaji co delat). Za kazdou takovouto spojkou napiseme znak ~ a TeX uz bude vedet, ze toto pismenko nepatri na konec radku.

Typy pisma a velikosti

\rm - normalni (roman) pismo
\bf - polotucne pismo
\sl - sklonene
\sf - bezpatkove
\sc - kapitalky
\tt - strojopisne
\em - kurziva
\normalsize - normalni velikost 10 bodu
\large - velikost 12 bodu
\Large - velikost 14 bodu
\LARGE - velikost 17 bodu
\huge - velikost 20
\Huge - 25
\small - 9
\footnotesize - 8
\scriptsize - 7
\tiny - 5.

Kdykoli zmenime velikost pisma, LaTeX aut. prechazi na pismo typu \rm. Abychom dostali jiny typ pisma v jine velikosti, pouzijte napr. toto: \small\sl (male sklonene pismo).

Prostredi

aneb jak sazet specialni casti textu. Prostredi je tvoreno prikazy:

\begin{jmeno_prostredi}
...
...
\end{jmeno_prostredi}


Tyto dva prikazy funguji jako jakesi programove zavorky uzavirajici typ prostredi.

Nasleduje vycet typu prostredi:

Quote

Text bude vysazen v uzsim textovem zrcadle. Vhodne pro citaty.

Quotation

Jako Quote, ale kazdy odstavec bude odsazen.

Verse

Neco pro prosaicke duse, kdyz chce psat divce verse.

Verbatim

Veskery vstup je sazen strojopisnym pismem a vse je reprodukovano jako na vstupu. Vhodne pro vypisy programu.

Center

Radek je centrovan, nikoli zarovnan. Vhodne pro psani titulku.

Flushleft, Flushright

Zarovnani textu na prislusny okraj (levy nebo pravy).

Seznamy

Itemize

Jednoduche seznamy, kazda polozka seznamu je uvozena prikazem \item

Enumerate

Kazda polozka uvozena \item se ocisluje. Pri vnoreni seznamu LaTeX zvoli automaticky jiny typ cislovani.

Poskladani dokumentu

Nasleduje seznam prikazu, ktere jsou globalne platne pro dokument

\chapter{jmeno_kapitoly} - oznacuje zacatek kapitoly. Pod timto jmenem bude jmeno vytisteno.
\section{jmeno_oddilu} - odobne jako predchozi
\subsection{pododdil}
\paragraph{jmeno_odstavce}

LaTeX cisluje kapitoly, oddily, pododdily automaticky, takze se o to nemusime starat. (Tyto prikazy jsou platne ve stylu report.

Poznamky pod carou

\footnote{text} - tato vsuvka v textu zpusobi, ze text v zavorkach bude vytisten pod carou a poznamka se automaticky ocisluje.

Obsah

Neni nic snadnejsiho! Tam kde chceme mit obsah, vlozime \tableofcontents (doporucuji pred tim pouzit \newpage - tim se ocitneme s obsahem na nove strance.

Cislovani stranek

\pagenumbering - prepina cislovani z rimskeho na arabsky a naopak

Komentar

Pokud potrebujemeve zdrojovem textu neco okomentovat, za znakem % do konce radky nasleduje komentar.

Tabulky

Vytvorit tabulku v TeXu neni nic jednoducheho. K tvorbe nam slouzi prostredi tabular.TeX automaticky urci potrebne sirky sloupcu. v parametru prikazu \begin{tabular}{...} se zadava format. Zde znamena l sloupec s textem zarovnanym vlevo nebo r sloupec s textem zarovnanym vpravo, c centrovany format, p{sirka} sloupec zadane sirky s viceradkovanym textem (text se zformatuje do odstavce), znak | svislou caru.
V tabulce znamena & skok na dalsi sloupec tabulky, \\ deli radky, \hline (jako samostatny radek) sazi vodorovnou caru v sirce tabulky.

Obrazky

Pokud mame Postscriptovy obrazek vyexportovany do TeXu, muzeme jej jednoduse vkomponovat do dokumentu v prostredi figure.
\vspace - udavame velikost vynechani mista pro obrazek.
Napr.:\vspace{6cm} - rikame, ze zde je 6 cm pro obrazek
Obrazek sem vkomponujeme prikazem \input{jmeno_souboru} a popisku dodelame \caption{text_popisky}.

Matematika

Hlavni silou a duvodem proc vlastne TeX vznikl byla, je a bude sazba matematickych vzorecku. Avsak vyklad tohoto je nad ramec WWW moznosti a proto odkazuji mileho ctenare na literaturu uvedenou na konci stranky, prip. jinou.

Prohlizeni, tisk, preklad, obrazky

Nas dokument prelozime pomoci:
latex pokus.tex
Pokud vse probehlo v poradku (coz doufam), vysledek mame v souboru pokus.dvi a prubeh prekladu v souboru pokus.log.

Je rozumne se na vysledek (tedy .dvi soubor) nejdrive podivat. To udelame prikazem:
xdvi pokus.dvi
Kdyz je vse v poradku, muzeme s nim na laserovou tiskarnu:
dvilj pokus.dvi
nebo jehlickovou tiskarnu:
dvidot pokus.dvi
Obrazky muzeme vytvorit pomoci programu xfig, nezapomente je vyexportovat do formatu LaTex.

Tim nase vypraveni o TeXu konci, doufam, ze jste si jej (stejne jako ja) oblibili a budete se dale zdokonalovat nebot je z ceho!

Literatura

Nyni Vas odkazi na vhodnou zacatecnickou literaturu:

LaTeX - strucny popis

Soucasti distribuce ceske verze TeXu na PC (je k dispozici na serveru BARBORA v adresari: MSDOS\TEX\LATUVOD\ (pochopitelne ve formatu .tex :))).

Uvod do systemu LaTeX - Karel Pala - skriptum CVUT 1990

Jemny uvod do TeXu - Michael Doob - vydal CSTUG 1993

Link na TeX-related documentation

TeXHelp page

Sve dotazy nebo snad pripominky mi muzete mejlovat na
muller1@mff.cuni.cz

Tak takhle vypadam, kdyz TeXuju!