O HTML, Webu, a podobnych vecech

O HTML, Webu, a podobnych vecech

Tento dokument byl vytvoren, aby umoznil snadnejsi orinentaci ve vecech, ktere se tykaji WWW, HTML, a dalsich zalezitosti, ktere s timto souviseji.

Zde je jakysi seznam veci, ktere muzete najit v tomto dokumentu:


Strucny a zakladni prehled jazyka HTML

Pro neznale HTML znamena Hypertext Mark up Language, a vzniknul jako jazyk pro propis dokumentu v ramci projektu WWW.

Na tomto miste naleznete pouze zakladni prehled prikazu, ktere se daji pouzit pri tvorbe HTML dokumentu.

Prvni priblizeni HTML: pouzivaji se formatovaci znacky, ktere jsou uvozeny znakem "<", nasleduje ridici slovo, a cele je to ukonceno znakem ">". Tyto znacky( zakladni elementy jazyka) se pouzivaji (az na nekolik vyjimek) v parech. Prvni znacka je popsana vyse, ukoncovaci znacka obsahuje navic po "<" znak "/".

Titul dokumentu

To je to co se objevuje v zahlavi oken Webovych zobrazovadel.Je ho dobre uvadet pro prehlednost.

Syntaxe: <TITLE>Titul</TITLE>

Nadpisy

Ve vetsine dokumentu se objevuji nadpisy. HTML umoznuje jejich tvorbu, a to v sesti velikostech.

Syntaxe: <Hn>Nadpis</Hn>

Seznamy

Seznamu nam HTML nabizi hned nekolik druhu. Jedna se o cislovany, necislovany a definujici seznam. Syntaxe - cislovany seznam:
<OL>
<LI>Prvek seznamu</LI>
<LI>Dalsi prvek seznamu</LI>
</OL>

Syntaxe - necislovany seznam:
<UL>
<LI>Prvek seznamu</LI>
<LI>Dalsi prvek seznamu</LI>
</UL>

Syntaxe - definujici seznam:
<DL>
<DT>Text
<DD>Vyznam Text-u
</DL>

Tyto seznamy se do sebe mohou vnorovat.Vnoreni provedeme nahrazenim "Prvku seznamu" dalsim seznamem.

Priklad:
<UL>
<OL>
<LI>Prvek podseznamu</LI>
<LI>Dalsi prvek podseznamu</LI>
</OL>

<LI>Prvek seznamu</LI>
<LI>Dalsi prvek seznamu</LI>
</UL>

Hyperlink

Asi nejhlavnejsi rys HTML - hyperlink. Umoznuje jednak propojeni s jinymi dokumenty, jednak odkazy sam do sebe na urcene misto.

Syntaxe: <A HREF=URL>pojmenovani linku</A>

Takto vypada obecne link na dokument nebo do dokumentu. Jak vypada URL se dozvite, kdyz klepnete mysi na toto misto.
Pokud se chcete dostat na jine misto dokumentu, tak toto misto musite nejak pojmenovat.Toho dosahnete nasledujicim "prikazem":
<A NAME=ident>Nepoviny text</A>

Obrazky

HTML nam do dokumentu umoznuje kvuli vetsi nazornosti vkladat obrazky. Tyto obrazky musi byt ve formatu jejich pripony.

Syntax: <IMG SRC=URL-obrazek>Obrazek</IMG>

Vedle Obrazku ovsem muzeme mit text. Ten je zarovnany k prosterdku, vrsku nebo spodku obrazku. Docilime toho tak, ze mezi IMG a SRC pridame vyraz ALIGN=top (middle,bottom).

Dale se nam muze stat, ze pracujeme s WWW-clientem, ktery neumi obrazky zpracovat. V takovem pripade muzeme pred uzaviraci znak ">" vlozit text ALT=misto obrazku.

Odstavce

Zapis odstavce je jednou z vyjimek, ze prikazy HTML se vyskytuji v parech. Odsatavec je tedy nejaky text, ktery je ukoncen znackou <P>.

Syntaxe: Odstavec<BR>

Novy radek

Plati pro nej to same co pro odstavec. Prechodu na novou radku docilime tak, ze starou ukoncime <BR>.

Syntaxe: Radka<BR>

Vodorovna cara

Nekdy se do textu hodi i trochu vyraznejsi oddeleni jeho casti. To nam umoznuje vodorovna cara. Opet je to neparova znacka.

Syntaxe: <HR>

Predem formatovany text

Prikladem muze byt shellovsky skript. Zde rozhodne nechceme, aby se nam cely napsal do jednoho radku.

Syntaxe:
<PRE>Puvodni text</PRE>

Adresa

Nekdy (pomerne casto) chceme v textu zvyraznit E-mailovou nebo nejakou jinou adresu. Pozor tato konstrukce neni link, ale pouze graficke vypichnuti objektu.

Syntaxe: <ADDRESS>Adresa</ADDRESS>

Specialni znaky

I v HTML jsou vyhrazene znaky, se kterymi je trosku problem, kdyz je chceme zobrazit jako nevyznamne(neformatuji text). Jsou to nasledujici znaky: "<", ">", "&", """. Pro jejich zobrazeni pouzijeme po rade konstrukty: &lt, &gt, &amp, &quot.

Komentar

Pro ty, kteri nedaji bez komentare ani ranu.

Syntaxe: <!--comment-->


Priklad maleho dokumentu

Na tomto miste je ukazan priklad v HTML.Pokud chcete videt, jak tento text vypada po zpracovani Webovym klientem, podrazdete na tomto miste tlacitko mysi(nejlip tlakem dolu).

<HEAD>
<TITLE>Muj prvni dokument</TITLE>
</HEAD>

<BODY>
<H3gtMuj prvni dokument</H3>
Toto je prvni odstavec meho prvniho dokumentu.
Nektera slova jsou v nem psana ve fyzickych stylech pisma
jako je <I>italic</I>,
<B>bold</B> nebo
<TT>neproporcionalni styl </TT>.<P>

Nyni se pokusim o prvni definicni seznam:<BR>
<DL>
<DT> <DFN>MPR</DFN>
<DD> Muj Prvni Dokument - dokument, ktery ukazuje
jak vypada zdrojovy text jednoduche Webove stranky. Jeste
doplnim par slov, aby byl lepe videt efekt tohoto seznamu.
</DL>
Po prvni definici se pokusim o nejake jednoduche do sebe vlozene
seznamy, a to jak <STRONG> pocitany </STRONG>, tak
<STRONG> nepocitany </STRONG> (duraz je kladen na typ seznamu).
<BR>
Nyni nasleduje seznam(co obsahuje HTML):<BR>
<OL>
<LI> seznamy
<UL&>
<LI> pocitany
<LI> nepocitany
<LI> definicni
</UL>
<LI> hlavicky
<LI> odstavce
</OL>
<H6>Ted jsem pouzil nejmensi nadpis</H6>
<EM> Ted bude nasledovat obrazek. </EM>
(To bylo napsano s nadsenim.)<P>
<IMG ALIGN=TOP SRC"prvni.gif"
ALT="Obr.quot>
Obrazek<BR>
</BODY>

Jak tato stranka vypada uvidite, kdyz klepnete Sem.


MIME

MIME - Multipurpose Internet Mail Extension. Defininovano je v RFC1521 . MIME bylo vytvoreno proto, aby rozsirilo schopnosti E-mailu.Jedna se o tyto veci:
	- dokument se sklada z vice ruznych casti
	- neomezena delka zprav
	- pouziti jine znakove sady nez 7-bit ASCII
	- moznost pripojeni binarnich souboru
	- prenos obrazu, zvuku, multimedialnich vytvoru

Popisovat zde MIME types nebudu je lepsi si o MIME neco najit. Stranka, na ktere jsou zakladni veci se naleza pod timto linkem.


URL - Uniform Resource Locator

URL je definivano v RFC1630 , takze pripadni zajemci zde mohou najit veskere informace, ktere potrebuji. Aby nezustalo jen pri RFC, je zde jeste jeden zajimavy odkaz(URIs).

Uplne nejzakladnejsi informace je tato:
URL je podmnozinou URI, a zakladni syntaxe vypada takto:

scheme:host.domain:port/path/file,

kde scheme znamena nejaky protokol fungujici na Internetu(http, ftp atd.), a zbytek je v podstate jasny.


Editor pro HTML

Na Linuxu je v soucasne dobe podporovan pouze jeden editor(a situace se asi menit nebude), a to tkHTML. Da se vyvolat jako tkHTML nebo wwwed.

Jedna se o jednoduchy editor, ktery umoznuje pomerne rychle vkladani formatovacich znacek do textu. V podstate se v nem da pracovat dvema zpusoby.

Prvni - clovek si napise nejaky text a pak ho zacne formatovat. Formatuje tak, ze vzdy kus oznaci a vybere se z menu formatovaci znacka, ktera se doplni okolo oznaceneho textu.

Druhy - pise se rovnou, a to tak ze se nejprve vybere formatovaci znacka. Pokud je parova tak se kurzor nastavi mezi znacky, jinak se znacka objevi na miste kurzoru, a ten je nasledne odsunut.

Editor je velmi jednoduchy, umoznuje pouze zakladni veci pro praci s textem plus rychle vkladani formatovacich znacek. Naucit se s nim pracovat je velmi jednoduche, navic je zde kratky a prehledny help.

Pozor ! Pokud s timto editorem pracujete v UNIXovem labu, tak Alt neznamena Alt, ale je to metaklavesa, v tomto pripade klavesa s kosoctvereckem vlevo od mezerniku.

Jinak V UNIXovem labu je dalsi editor, ktery se jmenuje Phoenix, ale po prvnim nahlednuti se jevi slozitejsi nez editor vyse zmineny(a navic ma asi 20x (mozna vickrat) delsi kod).


Translators

WWW Development.

Sve pripominky muzete posilat na adresu
pwag1393@comenius.mff.cuni.cz